Zákon o sociálním podnikání slíbila už v minulém volebním období Sobotkova vláda ČSSD, ANO a lidovců. Norma měla původně platit od roku 2017. Tým tehdejšího ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) návrh sice připravil, ale nebyla na něm shoda. Zákon se tak do voleb nepodařilo předložit, projednat a prosadit.

„Návrh je v úplně finální fázi. Zpoždění teď nastalo tím, že se znovu řešila otázka zapojení benefitů a propojení s podporou zaměstnanosti a sociálního podnikání, aby nedocházelo k duplicitám. Počítáme s tím, že v průběhu příštího roku se zákon projedná v Parlamentu,“ řekla Štěpánková, která se na přípravě normy podílela už dřív ještě jako náměstkyně ministrů pro lidská práva. Podotkla, že podoba zákona není ještě konečná a měnit se může podle připomínek i při projednávání ve Sněmovně a v Senátu.

Podle zmocněnkyně se zásady zákona, který má stanovit povinnosti sociálních podnikatelů i výhody, proti předchozímu návrhu nemění. Podle záměru měl sociální podnik víc než polovinu zisku využít ke svému dalšímu rozvoji či k naplňování prospěšného cíle. Ohled měl brát na životní prostředí, využívat měl místní zdroje a místní pracovní síly. Integrační sociální podnik měl mít víc než 30 procent zaměstnanců znevýhodněných – dlouhodobě nezaměstnaných, s nízkou kvalifikací, postižených, přistěhovalců, příslušníků menšin či lidí před penzí, kteří místo hledají těžko.