Berwid-Buquoy uvádí, že když bylo v roce 1943 jasné, že nacistické Německo prohraje válku, pro prezidenta Edvarda Beneše a exilovou vládu v Londýně vyvstala otázka o budoucím uspořádání Československé republiky.

Beneš prý tehdy trval na zachování hranic ČSR z roku 1937. Jenomže se svým požadavkem u britských i amerických spojenců narazil. Britové i Američané totiž trvali na tom, že se po osvobození této střední části Evropy stane Slovensko samostatným státem. S tím ale Beneš zásadně nesouhlasil.

Poslední nadějí na zachování Československé republiky v hranicích z roku 1937 představoval Stalin a jeho SSSR. Sovětský vůdce tehdy Benešovi údajně do Londýna vzkázal, že na jeho požadavky přistoupí, když Beneš a jeho vláda kývnou na to, aby bylo bývalé území ČSR „osvobozeno“ Rudou armádou a následně bude přiřazeno do sféry vlivu SSSR.