Zaměstnanci úřadů práce v Rakousku si stěžují na přistěhovalce. A pak jsou tady dost nepříjemné statistiky

21.03.2018 7:21

Nejčtenější rakouský deník Kronen Zeitung opět přináší neradostné zprávy z oblasti migrace. Tentokrát jde o zveřejnění utajované zprávy úřadů práce o obavách z klientů s přistěhovaleckými kořeny.

Zaměstnanci úřadů práce v Rakousku si stěžují na přistěhovalce. A pak jsou tady dost nepříjemné statistiky
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Většina uprchlíků ze Súdánu se představuje jako Mohamed

Zaměstnanci rakouských úřadů práce si stěžují na vážné problémy, kterým musí čelit při péči o nezaměstnané, kteří nepocházejí z Rakouska. Největší riziko podle jejich zkušeností představují zejména Čečenci a Afghánci. Podle interního auditu jsou nedostatečné znalosti německého jazyka a rovněž náboženské a kulturní odlišnosti hlavní překážkou pro úspěšnou integraci. Šéf rakouských úřadů práce Johannes Kopf však takové plošné hodnocení odmítá.

Kronen Zeitung vychází z neveřejné, téměř padesátistránkové zprávy z června 2017, která vznikla na základě údajů z poboček úřadu práce v Horním Rakousku, Salzburgu, Vorarlbersku a Vídně. Hlavním účelem zprávy bylo zjistit, jestli dostávají nezaměstnaní s přistěhovaleckými kořeny stejné služby jako rodilí Rakušané a jestli nejsou při hledání zaměstnání diskriminováni. Nic takového se nakonec nezjistilo.

Zato se ukázaly jiné znepokojivé skutečnosti. Účastníci výzkumu, tedy zaměstnanci úřadů práce ve výše zmíněných lokalitách, si stěžovali na problémy, které je potkávají při styku s konkrétně některými přistěhovaleckými skupinami. Nejvíce konfliktních situací zažili s Čečenci a také s Afghánci. Mnozí úředníci konkrétně uváděli, že se stali terčem násilí právě od příslušníků těchto národnostních skupin.

Jedním z problémů je také negativní postoj nezaměstnaných s přistěhovaleckými kořeny k nabídnutým zaměstnáním. „Obecně také platí, že muslimští otcové přímo brání v tom, aby mohli jejich manželky a dcery chodit do zaměstnání či se dál vzdělávat,“ cituje Kronen Zeitung přímo z neveřejné zprávy a uvádí, že v Rakousku tvoří příjemci podpory v nezaměstnanosti s přistěhovaleckými kořeny 42 % a ve Vídni je to dokonce 61 %.

Dramatická situace panuje také v rámci mladých přistěhovalců, kteří ve své věkové skupině tvoří 71 % příjemců podpory v nezaměstnanosti. Zůstává otázkou, do jaké míry bude moci dojít k řešení problémů, pokud si samotný šéf úřadů Kopf odmítá připustit realitu a tvrdí, že šlo ze strany zaměstnanců úřadu jen o „jednotlivá pozorování“. V pondělí potom na svém Facebooku označil zprávu za „neúplnou a zavádějící“.


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: pro

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

12:53 Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

Na Slovensku je rušno kolem veřejnoprávních médií. „Největší likvidátoři svobody slova se dnes pasuj…