První zemí, kterou Putin po svém znovuzvolení navštívil, bylo Rakousko. Tato cesta s sebou podle exvelvyslance nesla několik zašifrovaných poselství. „Řekl bych, že je zvolil hned ze tří důvodů: Alpská republika je členskou zemí Evropské unie, ale není členem NATO. Za necelý měsíc přebere od Bulharska předsednictví EU, takže příštího půl roku budou mít rakouská politika a názory jejích představitelů větší publicitu a váhu než obvykle,“ upřesnil Bašta ve svém komentáři pro server První zprávy.cz.

Tím třetím a asi hlavním důvodem je prý fakt, že po volbách ve Slovinsku se Rakousko ocitlo v geografickém středu členských států Evropské unie, které se dostaly do opozice vůči Evropské komisi, Bruselu zejména, kvůli migrační politice. „V Evropě se začíná vytvářet jakási obdoba sanitárního kordonu probíhajícího od jihu na sever rozdělující Unii na země k Bruselu loajální a eurooptimistické a země vzpurné a kritické, v nichž ve volbách začínají mít převahu euroskeptici,“ dodal.

Právě odpor k migrační politice a v některých případech i kritika protiruských sankcí spojuje Itálii, Slovinsko, Rakousko, Maďarsko, Českou republiku, Slovensko a Polsko. „Není divu, že právě tam ruská zahraniční politika a Vladimir Putin osobně hledá možné spojence,“ zdůraznil Bašta s tím, že je trochu paradoxní, že mu v tom dost výrazně pomáhá prezident USA Donald Trump svou nevypočitatelnou zahraniční politikou, která i dlouholeté spojence redukuje na pouhé vazaly.

Exvelvyslance v Rusku prý zaujaly především dva výroky o zahraniční politice prezidenta Ruské federace, které pronesl na šestnácté celoruské tiskové konferenci poté, co se vrátil ze své cesty do EU. V tom prvním prý odpověděl na otázku sankcí. „Vysvětlil, že Západ považuje Rusko za hrozbu a nebezpečného konkurenta, proto jej obviňuje z nejrůznějších zločinů a následně na něj uvaluje sankce, které mají poškodit ruskou ekonomiku,“ uvedl Bašta.