Nabitý dramatickými událostmi byl zvolna končící rok 2015. Česká společnost vnímala velice intenzivně především ohromující migrační vlnu do Evropy, občanskou válku na Ukrajině, řeckou krizi i teroristické útoky ve Francii, i proto se letošek někdy označuje za přelomový. „Možná je to dáno věkem, ale já jsem žádný přelom nezaznamenal. Jak říkal Egypťan Sinuhet, bylo všechno, jak má být: bohatí bohatli, chudí chudli, vládcové se starali, abychom se báli, a když to porovnám s léty, kdy jsme se schovávali před osvoboditeli ve všech možných uniformách i v šatech civilních – a pamatuji dokonce, když nás osvobozoval wehrmacht a Sicherheitsdienst a jejich různorodí nástupci – tak to byla letos pohoda,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil své závěrečné letošní hodnocení.

Uvědomuje si, že na mnoha místech světa to žádná idyla nebyla, ale v České republice jsme z toho lidského utrpení moc neviděli. „Nemusíme ale proto zapomínat na naše české krimizprávy. Těch nám nějak přibývá, stejně jako zloby a lží. Obáváme se nelegální migrace, ale oči zavíráme před námi páchanými nezákonnostmi. Nezajímá mne ‚blbá nálada‘, to je subjektivní pocit probouzejícího se po probdělé noci nebo při absťáku. Ale raději vzpomínám na ty, kteří odešli, protože podle úmrtních oznámení, jichž bylo letos nějak mnoho, to všechno byli dobří a milovaní prarodiče, rodiče, otcové nebo matky, bratři, sestry a děti a zřejmě ti zlí tady s námi zůstávají. A tak se mi zdá, jak kdysi napsal Puškin caru Mikulášovi I., že ‚už umíme milovat jen mrtvé‘,“ podotýká politický analytik.

Demokracie už je jen prázdné slovo, které nemá žádný obsah

Vášně budí především migrační krize, která u jedněch vyvolává jásot z příchodu uprchlíků, u jiných obavu z apokalypsy a zániku evropské kultury a demokracie. „Žádná apokalypsa to není. Jak bychom nazývali léta světových válek, dobu válek v Alžíru, Vietnamu, Kambodži nebo válek a revolucí posledních dvou staletí? Co třeba válka třicetiletá? A to jen počítáme mrtvé národů a dávno jsme zapomněli utrpení jednotlivců. Bojíme se zániku ‚evropské kultury‘. Jaké kultury? Té, která šířila a šíří nenávist do celého světa? Kultury Arbeit macht frei, Gott mit uns? Nebo kulturu ‚svobody a demokracie‘, jejichž jménem pácháme zlo? Čeští neznabohové se dovolávají lepšího a spravedlivějšího Boha nebo svobody znevolňovat ‚ty druhé‘, nebo dokonce kohokoli? A demokracie? Jaká demokracie? Prázdné slovo, logo ‚naší civilizace‘, které pro nás nemá žádný obsah,“ tvrdí Zdeněk Zbořil.