„Jsme součástí světa, který je čím dál tím víc propojen, a tak zahraniční politiku potřebujeme. Potřebujeme ji také proto, abychom mohli zájmy, které máme, ve světě prosazovat a získávat pro ně spojence. Je také potřeba přesvědčit ostatní státy, že naše zájmy jsou legitimní, jsou v pořádku a jsou v souladu s těmi jejich a že nás mají podpořit,“ rozhovořil se na téma k čemu potřebujeme zahraniční politiku bývalý velvyslanec Petr Kolář.
Dodal, že Česká republika po listopadu ‘89 výrazně změnila svou zahraničněpolitickou orientaci, stala se členskou zemí Evropské unie a ještě dříve NATO. „Když se nám to povedlo, tak jsme začali slýchat, že vlastně už zahraniční politiku nepotřebujeme, že ji za nás dělají v Bruselu. A my už nemáme žádnou suveneritu, neboť jsme o ni přišli. Já říkám, že sdílená suverenita, je-li to naše svobodné rozhodnutí, je často silnější než suverenita individualisty, který je ztracen v prostoru bez spojenců,“ říká Kolář.
Studenti mohou studovat v zahraničí, o válce čteme jen v novinách
Na otázku moderátorky debaty, novinářky Silvie Lauderové, jak se projeví například v životě studenta rozdíl mezi dobrou a špatnou zahraniční politikou, odpověděl Kolář zcela bez váhání. „Naše špatná zahraniční politika by se mohla projevovat tak, že by nemohli cestovat tak svobodně, jako dnes mohou, nemohli by studovat ve světě,“ vysvětlil Kolář.
Vliv zahraniční politiky na život každého občana ohodnotil i další diskutující, bývalý komisař a ministr Štefan Füle. „Rozdíl mezi dobrou a špatnou zahraniční politikou vidím mimo jiné v tom, jestli si o zahraničních krizích a konfliktech budeme číst pouze v novinách nebo jestli je budeme prožívat přímo v České republice,“ poukázal Štefan Füle na to, že naše zahraniční politika v tomto směru funguje.
I on připomněl, že je rozdíl, jestli budeme moci svobodně jezdit do zahraničí a vítat u nás turisty s fotoaparáty nebo vídat turisty v zeleném a se zbraní v ruce. Aby se nestala poslední varianta, i to má za úkol dobrá zahraniční politika. Upozornil také, že bez dobrých zahraničních obchodních vztahů by fabriky nemělx často z čeho vyrábět a kam své výrobky vyvážet a kde je prodávat.
Politolog Murad zavzpomínal na Havla a porovnal ho se Zemanem
Na slova Václava Havla o tom, že jsme demokratickou zemí a jako takové jsou Čechy zařazeny mezi evropské demokracie a do rodiny světových demokracií, zavzpomínal politolog Salim Murad. Pro toho prý zahraniční politika znamená mimo jiné být čitelný pro naše demokratické partnery a zachovat si svou identitu.
„Budeme si vzájemně garantovat svobodu, lidská práva a tato garance a pomoc nezná hranice, ať už mezi lidmi, kteří žijí v jedné vesnici a nebo někým, kdo je na druhé straně té globální vesnice, třeba někde v Tichomoří,“ říká Murad. Vysvětluje, že tím, že se zbavíme strachu z cizího, což se podaří mimo jiné tím, že se budeme snažit o tom, co je za hranicemi něco dozvědět, budeme vlastně pozitivně budovat svoji identitu a své hodnoty.
„Pokud víte, jaké jsou vaše hodnoty, které zastáváte, tak vám je nikdo nesebere. My tu máme v rámci Iniciativy pro evropské hodnoty úžasné příklady, Václava Havla a Masaryka. A oba nějakým způsobem velmi pozitivně definovali, co jsou ty české hodnoty. A definovali je tak, že na ně každý, kdo je občan České republiky, suverénně může být hrdý. A jsou nesmírně pozitivní, dokonce do té míry, že je za něco, co je obdivuhodného na tom českém prostoru, na té české kreativitě, obdivuje celý svět. Ti, kdo jsou iracionální a nenávistní a žijí v mlze pivní opony, nikdy světem nebudou obdivováni. Jako třeba současný pan prezident nebo předchozí pan prezident,“ rozhovořil se Murad.
Dodal, že identitu mohou člověku sebrat pouze ti, kteří nad ním zvítězí, protože budou vědět, že vlastně žádnou nemá. „Když budeme vědět, jaké jsou naše hodnoty, ať už české nebo evropské, tak o ně přijít nemůžeme. A naopak budou tak hezké, když budu hovořit slovy mládeže, budou tak cool a sexy, že ti, kteří se na nás dívají zvenku, je také přijmou za své.“ Doplnil, že jeho studentům dnešní vláda rozhodně cool a sexy nepřipadá.
Hádky o daních a řešení zahraniční politiky
Podle tiskového mluvčího Iniciativy a zástupce ředitele think-tanku Evropské hodnoty Jakuba Jandy máme dobrou zahraniční politiku například k tomu, abychom mohli žít tak, jak si přejeme, a v takovém systému, v jakém si přejeme.
„Můžeme se do krve hádat o daních, o školném na vysokých školách, poplatcích u lékaře. To je vlastně výborné, že můžeme řešit takovéto věci a nemusíme na denní bázi řešit věci, které jsou spojené čistě se zahraniční politikou. Protože jakmile bude zahraniční politika ta hlavní věc, kterou celý národ bude řešit, tak neříkám, že bude pozdě, ale bude k tomu pozdě prokazatelně blízko, protože budeme blízko před nějakým válečným konfliktem,“ vysvětlil Janda.
Dodal, že válečný konflikt není skutečně moc daleko, neboť to, co odděluje Českou republiku od Ukrajiny, je pouze Slovensko, a to je jen několik hodin autem. „Když se nám a našim spojencům bude dařit, tak to znamená, že nezažijeme Mnichov 1938, o kterém si dneska všichni můžeme tak maximálně číst. A nezažijeme ani srpen 1968, který jsme někteří zažili. A nezažijeme to proto, že budeme v rodině spojenců, kteří nedovolí, aby se to stalo. My ale musíme být její součástí, takovou, abychom se za sebe nemuseli stydět a aby našim partnerům a spojencům to za to nestálo, aby se něco takového stalo,“ řekl Janda.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
