Není tajemstvím, že Jan Hnízdil nebyl fanouškem bývalého prezidenta Václava Klause, kritickým odborným okem pohlíží i na současnou hlavu státu Miloše Zemana. Ta na sebe v posledních dnech upozorňuje možná víc, než je zdrávo – a navíc skandální formou.
Psali jsme:
„Chování a výroky pana Miloše Zemana (nejen z poslední doby) mne nepřekvapují. Z medicínského hlediska jsou pochopitelné a omluvitelné poškozením nervového systému letitou konzumací alkoholu. Takový člověk by neměl zastávat postavení, ze kterého nastavuje společenské, kulturní a mravní normy. Měl by být jakýmsi ‚arbitrem elegantiarum‘. Do role hlavy státu ale byl zvolený legitimně, nadpoloviční většinou oprávněných voličů. Těmi, jimž imponuje arogance, populismus, alkoholismus, kuřáctví, manipulace a vulgarity. Štamgasty hradní putyky. ‚Pivo v ní mají dobrý, ale ten vrchní je nějakej divnej,‘“ reagoval na aktuální události pro ParlamentníListy.cz Jan Hnízdil.
Co však s tím? „Pan Zeman v důsledku postižení není schopen svoje chování reflektovat. On za to vlastně nemůže. Ve vyspělé demokracii, kterou ani zdaleka nejsme, by parlament už dávno projednával jeho odvolání. Vina ale není jen na hradním ‚vysílači‘, ale také na přenašeči a přijímači. Neblahou roli hrají média, která dávají výrokům pana Miloše Zemana, pana Miroslava Kalouska a mnoha dalších čelných politiků prostor a občané, kteří jim dopřávají sluchu. Není nic jednoduššího, než takovou televizní nebo rozhlasovou stanici vypnout. Jinak škodíme vlastnímu zdraví,“ pokračoval dále Hnízdil. Dodatečně se vyjádřil i ke kritice, která se snesla na režiséra Roberta Sedláčka za to, že se dostavil minulý týden k převzetí státního vyznamenání ve fleecové mikině. Poukázal totiž na jisté souvislosti.
Proč se řešila mikina na Hradu? Vždyť pan režisér přišel oblečený adekvátně, míní Hnízdil
„Pan režisér Sedláček si kritiku vůbec nezaslouží. On jediný z vyznamenaných zvolil vhodné oblečení. Pan Miloš Zeman se svými kumpány udělal ze sídla českých králů putyku čtvrté cenové skupiny. Do té se ve smokingu nechodí,“ poznamenal lékař Jan Hnízdil dále. Není přitom tajemstvím, že tento lékař se kritikou k posledním dvěma hlavám státu nijak netají. I ve své knize, kterou vydal před několika týdny (Zaříkávač nemocí) se vedle problematiky zdraví v několika pasážích (nejen) Miloši Zemanovi věnuje.
„On Miloš Zeman je na tom podobně jako Václav Klaus. V aroganci, populismu, manipulaci, schopnosti rozdělovat a vládnout ho možná dokonce převyšuje. Jak překračuje hranice v pití, tak překračuje zavedené zvyklosti, předpisy, normy chování… Jako příklady mohu uvést nejmenování docenta Putny profesorem, exces s korunovačními klenoty, obcházení ministra zahraničí při jmenování diplomatů, obcházení Parlamentu při jmenování vlády,“ vyjmenovává Hnízdil vroubky, kterých si u prezidenta všímá.
Zeman prý zkouší, jak daleko může zajít
Podle něj Zeman neustále zkouší, kam až může zajít, aby zašel ještě dál. „Za každý jeho přestupek by přitom měl následovat okamžitý výchovný trest. Smutné je, že nejvyšším vychovatelem, reprezentantem a vzorem je ale právě on. Zaujal mne například jeho výrok o tom, že z ekonomické krize se musíme ‚proinvestovat‘. Je to stejné, jakoby řekl, že se dá z alkoholismu propít. Bohužel to myslí vážně a lidé mu naslouchají,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Jan Hnízdil.
Přesto připouští, že je i řada Čechů, kteří Zemana respektují.
Psali jsme:
„Ano, je to impozantní postava, má charisma vůdce, mluví pomalu, hlubokým hlasem, říká jednoduché věty, nenutí k sebereflexi a k přemýšlení. Takový táta slabochů, lenochů a alkoholiků. Oni na něj koukají stejně jako já, když jsem jako malé dítě hltal japonské filmy - Godzillu. A teď máme Godzillu na Hradě. Jestli něco symbolizuje českou mentalitu, tak je to pan prezident Zeman. V přímé volbě ho volila nadpoloviční většina voličů - lidé, kterým imponuje arogance, populismus, alkoholismus, kuřáctví a manipulace. Takových je u nás poměrně dost. V žebříčku Světové zdravotnické organizace jsme v pití alkoholu první a v kouření pátí na světě,“ uvádí Jan Hnízdil. Naznačuje tím, že se mnozí lidé v Česku de facto s Milošem Zemanem ztotožňují.
Přece nebudeme chtít nějakého chytráka, co bude upozorňovat na naše chyby
„Má s nimi podobné vlastnosti a ještě mnohem rozkvetlejší a rozvinutější. To se jeho voličům líbí. Navzájem se v tom podporují a ujišťují. Lidem dává jednoduché poselství: ‚my‘ jsme ti dobří, děláme to výborně a za problémy může někdo jiný, ne ‚my‘. To je přece povzbuzující. Kdo by mu nedal hlas? Přece nebudeme volit nějakého chytráka, který nás upozorňuje na naše chyby,“ uvádí dál Jan Hnízdil.
Psali jsme:
A pak dodává, že bychom si neměli dělat iluze, poněvadž nelze spasit většinovou část národa. „Lidem, kterým imponuje Zeman, není pomoci. Oni o pomoc ani nestojí. Občanská společnost, kterou považuji za nejdůležitější, je pro nepříliš početnou skupinu lidí. Pro ty, kteří jsou ochotni převzít zodpovědnost za sebe, za své okolí, za životní prostředí. A takových lidí není moc. Zeman, ale i Klaus, má důležitou společenskou roli. A nejen negativní. Jsou akcelerátory společenského rozkladu. Díky nim dosáhneme brzy absolutního dna a dostaneme šanci se od něj odrazit. Záleží na tom, jestli ji využijeme. Mimochodem, nevolil jsem ani Karla Schwarzenberga. Nemyslím si, že by jeho prezidentování bylo o moc lepší. To, co Miloš Zeman přepije, Karel Schwarzenberg prospí. Miloše ‚Godzillu‘ Zemana ale mám svým způsobem rád. Nemohl jsem už nečinně přihlížet, jak se systematicky ničí. Sedl jsem tedy k počítači a napsal mu dopis,“ připomíná Hnízdil to, co skutečně již v roce 2013 udělal (dopis byl publikován jako otevřený na blogu Aktuálně.cz). Mimo jiné v něm uvedl, že by se určitě neměl prezident omezovat v pití alkoholu, cigaretách. Podotkl v něm však i to, že snad s bonmoty by to neměl prezident přehánět, poněvadž některé jsou již téměř dokonalé.
Vulgarita někdy pronikne do mluvy každého, ale...
Pravdou je, že vulgarita někdy do slovníku snad každého člověka zabloudí. Ovšem je skutečně vhodné mávnout rukou nad tím, že zazněla z úst prezidenta v oficiálních (a historicky tradičních) Hovorech z Lán?
„Vůbec bych to nepodceňoval. Výroky pana Zemana mají zničující vliv na mravy, kulturu a zdraví občanů. Hlavně těch slušných a citlivých. Americký psycholog Howard Friedman zjistil, že emoce se přenášejí jako nákaza. Stačí aby člověk pobýval mlčky pár minut v přítomnosti dominantní, arogantní, zlostné a negativistické osoby. A negaci od něj ‚chytíte‘. Funguje to i na dálku. Stačí pár minut sledovat v televizi politickou debatu, plnou urážek, vzájemného napadání a vulgarit. Za chvíli se vám začne zvedat žaludek, pálit žáha, točit hlava, špatně spíte. A nevíte z čeho," poznamenal pro ParlamentníListy.cz dále Jan Hnízdil.
A přidal varování, kdy podle něj mohou mít výroky a chování prezidenta Zemana vliv i na naše chování.
Kdo naslouchá arogantním hlupákům, sám se jím může stát
„Ve své knize Zaříkávač nemocí cituji experiment amerického psychologa Johna Bargha, který vypovídá o síle našeho nevědomí. Bargh vytvořil dvě skupiny studentů. První dal číst text, ve kterém byla nenápadně rozmístěna slova ‚trpělivý, zdvořilý, ohleduplný, úcta‘, druhé skupině dal tentýž text s volně rozmístěnými ‚hrubý, drzý, netrpělivý, rušivý‘. Pak studenty z obou skupin požádal, aby došli na druhý konec chodby za vedoucím experimentu, který se tam právě bavil s kolegyní. Výsledek všechny šokoval. Ti, kteří četli text se slušnými slovy, se nevědomě chovali slušně, trpělivě čekali, až vedoucí experimentu hovor ukončí. Ti, co četli text s vulgaritami, byli netrpěliví, drzí a vedoucího v hovoru ihned přerušili. Říká se tomu priming. V praxi to znamená, že když nasloucháme arogantním, drzým a vulgárním hlupákům, sami se stáváme arogantními, drzými, vulgárními hlupáky,“konstatoval Hnízdil.
Na místě je pak jistě i otázka, na kterou i tento lékař zabývající se celostní medicínou upozornil.Totiž, zda platí, že vlastnosti našich „hlav státu“ jsou v poslední době zřejmě založené na onom typickém: „Rozděl a panuj“. Ten, kdo měl možnost sledovat diskusi, která se rozhořela na téma vulgarismů prezidenta v Českém rozhlase, možná skutečně mohl nabýt dojmu, že se přesně toto Miloši Zemanovi skvěle daří. Národ se hádá - rozděluje na skupiny, které se vzájemně téměř nenávidí (viz diskuse na sociálních sítích).
„Nemyslím, že by za chováním pana Miloše Zemana byl nějaký sofistikovaný plán, jak rozdělit a panovat. On prostě jen tak plácá a zkouší, co vydržíme. Žasnu, s jakou vážností žurnalisté a političtí komentátoři analyzují jeho výroky. Je to, jakoby zkoumali obsah emitní misky (plivátka - pozn. red.),“ domnívá se však Hnízdil.
Čekat na reformu od politiků? Lepší je začít u sebe
Jan Hnízdil je svoji ostrou kritikou vůči politikům známý. I proto sám zdůrazňuje, že od nich nečeká, že něco zreformují. „To bych se načekal! Tak jsem se rozhodl reformovat po svém. Není to úplně snadná cesta. Mnohokrát jsem na ní zakopl, rozbil si ústa nebo do něčeho šlápl. Naposledy letos v lednu. Podcenil jsem neviditelnou ruku trhu a ta mi dala pořádně za vyučenou. Zatím jsem se dokázal vždycky zvednout, botu očistit a jít dál. Posiluje mne zájem a porozumění lidí. O tom se může našim politikům jen zdát,“ poznamenává Hnízdil i ve svém vyjádření pro ParlamentníListy.cz.
A opět připomíná jeden ze svých blogů, který napsal již před dvěma roky na téma manipulace a vymývání mozků. „Manipulaci a brainwashing je nutné rozpoznat, pojmenovat a tvrdě odmítnout. Pokud si necháme mocichtivými politiky vymýt mozky, uvěříme jejich slibům, že za nás všechno, snadno a bezbolestně zařídí, odevzdáme jim svůj hlas, vůli a svobodu, dostaneme to, co si zasloužíme,“ varuje Hnízdil.
Volit menší zlo je špatně. Jen dostane šanci růst
Podle něj proto není dobrým tahem ani to, s čím se perou mnozí voliči při rozhodování, komu svůj hlas během voleb dát. Často totiž zaznívají přiznání, že vybírají pouze ze dvou zel.
Psali jsme:
„Jenomže pokud člověk volí menší zlo, dá mu svoji energii a zlo tím posílí. Zlo je prostě vždycky zlo. Je potřeba ho rozpoznat, pojmenovat a odmítnout. Nespolupracovat s ním. Stát si za svým,“ konstatuje Hnízdil.
Ten již před časem přiznal, že si začal všímat chování politické reprezentace a začal ho dávat do souvislosti se stonáním občanů. A jelikož psychiatr Robert Hare a psycholog Paul Babiak napsali knihu Hadi v oblecích aneb Psychopat jde do práce, v které přinášejí zjištění, že mezi špičkovými manažery a politiky je mnohem větší procento nebezpečných psychopatů, než mezi vězni ve federálních věznicích, všímá si těchto znepokojujících faktorů Hnízdil již dlouhodoběji. „To, že jsou to psychopati, ale nepoznáme. Jsou dokonale oblečení, vysoce inteligentní, schopní a jazykově vybavení. Navenek umějí udělat dokonalý dojem, člověka uhranout. Uvnitř to jsou ale bezcharakterní zločinci. Mluvit o nich jako o hadech je urážkou hadů. Dřív mne politici rozčilovali. Pak jsem si řekl, že si kvůli nim nebudu ničit zdraví. Jejich chování sice občas komentuji, snažím se to ale dělat s porozuměním a humorem. Beru je jako charakterově postižené pacienty,“ přiznává Jan Hnízdil.
- Politika a společnost JINÝMA OČIMA
Čeho se bojí političtí intrikáni?
A dodává, že přesně tak se vyvíjel i jeho postoj k Václavu Klausovi (a později též k Miloši Zemanovi) - od naštvání, přes pohrdání, k soucitu.
„Nemá smysl s nimi bojovat, na druhou stranu jejich chování nelze úplně ignorovat. Vytvářejí nezdravou společenskou atmosféru, šíří negativní emoce, vlastní patologii přenášejí na druhé. Jako doktor k tomu nemohu mlčet. Politický intrikán, manipulátor a charakterový invalida se nejvíc bojí toho, že bude odhalen, že lidé prohlédnou jeho hru a přestanou ji hrát, nebudou mu věnovat pozornost, ze které čerpá energii, nebudou se mu odevzdávat, budou sami za sebe,“ upozorňuje Hnízdil.
Psali jsme:
autor: Alena Hechtová
