Jak připomíná komentátor Reflexu, Jiří Ovčáček psal mnoho let do různých deníků, aniž by se jen náznakem ukázalo, že si něco myslí – prostě psal, co mu uložili. Zato nyní prý dokáže myslet i za prezidenta republiky.

Žurnalistický životopis prezidentského mluvčího je prý „jak vystřižený z nějakého dobrého hororu“ – Haló noviny, Blesk, Právo. Možná právě proto si jej prý prezident, který elitními novináři z duše pohrdá, vybral jako mluvčího. Možná právě proto prý sáhl „do nejspodnějšího šuplete branže – pro kluka, který to v žádné redakci za deset let nedotáhl dál než na zpravodaje“.

I když Ovčáček působil v komunistickém tisku, nelze podle Tesaře říci, že by byl – řečeno podle prezidenta – „fascinován komunismem“. Jeho články jsou prý jen suchopárným informováním, občas ozvláštněným jen oduševnělými popisy komunistických funkcionářů, jako když srovnával tvrdost střel předsedy Filipa při volnočasovém fotbalovém utkání s razancí jeho sněmovních útoků na pravici.