Zúčastnili jsme se besedy zemědělců s médii a přinášíme překvapující informace, týkající se mimo jiné i hmotných rezerv.

Marže a druhá strana belgického másla

„V roce 1999 až 2000 měl obchodník na másle něco přes 20 procent marže, dnes je kolem 40 procent,“ hodnotí současnou „máslovou krizi“ předseda Agrární komory Plzeňského kraje Jaroslav Šíma.

„Na začátku roku jsme hovořili o tom, jak se cena mléka tlačí dolů, jak je přebytek mléka, hlavně sušeného, a o tlaku z Austrálie, Nového Zélandu. Najednou jsme na opačném pólu. Například německá mlékárna Goldstein zvedla pro nás cenu o 22 haléřů, což je významný krok.“ V Německu mlékaři dostávají podle Šímy za mléko více než u nás. „Dá se to vysvětlit tak, že je tam menší marže. Samozřejmě můžeme hovořit o větší produktivitě těch mlékáren, kde jsou technologicky dál. Je prokázáno, že na ty své výrobky nasazují jiné marže než na naše.“

Podle Šímy se na náš trh dostávají staré strategické zásoby například z Belgie. Pro zajímavost, v našich skladech by nějaké máslo být mělo, množství a vlastně celý seznam potravin je z pochopitelných důvodů tajný. Nicméně jsme jedna z mála zemí, které mají jakousi zásobu, ovšem zdaleka nemáme na Německo, které má téměř milion tun potravin pro krizové situace, jak vyplývá ze zprávy Nadace proti korupci o hmotných rezervách ČR. Dobře je na tom ještě Maďarsko, u ostatních zemí, včetně „staré patnácky“ je situace tragická.