Žena, která při ostřelování Donbasu přišla o dceru a muže, a sama o ruku, promluvila pro PL: Ukrajina pro mě zemřela! Mají nás za šváby a krysy. Bombardují školy, školky...

11.05.2019 12:26

PŘÍBĚH Školy, školky, dětská hřiště, nemocnice. Takovéto cíle si k ostřelování vybírá na Donbase ukrajinská armáda. Jde o genocidu tamního obyvatelstva. To říká představitelka Sdružení vdov a matek Donbasu Anna Tuv, která válku zažila na vlastní kůži. Při jednom z útoků přišla o své blízké a nyní se snaží pomáhat tamním obětem. Například v Itálii byla nominována na Nobelovu cenu za mír.

Žena, která při ostřelování Donbasu přišla o dceru a muže, a sama o ruku, promluvila pro PL: Ukrajina pro mě zemřela! Mají nás za šváby a krysy. Bombardují školy, školky...
Foto: archiv AT
Popisek: Matka Anna Tuv v nemocnici

„Ukrajina pro mě zemřela. Ta část Ukrajiny, jejíž vojáci vyvražďují Donbas, pro mě úplně ztratila smysl. Nezajímá mě tamní dění, nezajímá mě její budoucnost,“ odpovídá se smutkem ve tváři Anna Tuv na dotaz, jestli bude nový ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pro zemi s trojzubcem ve znaku přínosem. Ke své bývalé vlasti už nic necítí. Dělostřelectvo ukrajinské armády po druhé minské mírové dohodě začalo ostřelovat její dům v Horlivce nedaleko Doněcka, načež zraněná Anna pak našla v troskách bezvládná těla dcery Káti a manžela Jurije...

Zavražděné, zmrzačené a opuštěné děti

V současnosti žije v Rusku a jako představitelka Sdružení vdov a matek Donbasu často jezdí po světě a vypráví svůj příběh, aby, jak sama říká, „zbořila stěnu neporozumění a lidé si mohli udělat pravdivý obrázek o tragédii na východě Ukrajiny“. Také pracuje pro fond pomoci lidem s amputovanými končetinami a dětem v nouzi. Má k tomu velmi blízko. Je bývalou sestrou z chirurgie a aktivistkou s vlastní zkušeností. Přišla o jedenáctiletou dceru, museli jí amputovat ruku. „V našem regionu přišlo takových dětí o život více než tři sta. Z jiných se stali invalidé, protože jim bomby utrhly ruce či nohy anebo prožily jiná zranění, z dalších válka udělala sirotky. Takové děti jsou na tom psychicky velmi špatně, takže se je snažíme vracet do normálního života, rušit bariéry mezi invalidy a zdravými lidmi,“ podotýká pro ParlamentníListy.cz.

Přestože se v Evropské unii už o Donbase moc nemluví, válka tam pokračuje: „S příbuznými a přáteli, kteří zůstali na Donbase, si neustále dopisujeme. Nedávno mi poslali otřesné video ze Zajceva, jak je tam bombardují, a chtěli, abych o jejich tragédii vyprávěla všude, kam přijedu. Je to jen vesnice, a už tam mají přes osm set mrtvých. Mé město Horlivka se nachází v ohnivém kole a příslušníci ukrajinské armády ji ostřelují z několika stran. Ostřelují mateřské školky, školy, dětská hřiště, nemocnice, polikliniky, kostely a strategická místa infrastruktury. Nikdo se nemůže divit, že o tom mluvíme jako o genocidě.“

Útěk na Krym

Tragédie Anny Tuv začala vlastně již v polovině roku 2014, kdy byla válka na východní Ukrajině už za startovní čarou. Před válkou pracovala v nemocnici, s manželem vychovávala šest dětí a starala se o velké hospodářství. „Pak nastalo peklo a nešlo nám do hlavy, že opravdu žijeme v jednadvacátém století. Jednoho dne v pět ráno nad našimi střechami přelétlo letadlo a začalo svrhávat bomby. Ani jsme nenakrmili dobytek a hned jsme odjeli s dětmi z Horlivky. Odjeli jsme na Krym, který byl v té době již ruský, ale manžel se zanedlouho vrátil. Musel se postarat o starou matku, o hospodářství a dům,“ vzpomíná.

S malými dětmi zůstala na Krymu a v televizi sledovala bombardování svého města. Tehdy zůstali lidé z Donbasu, považovaní za separatisty, téměř bez zdrojů. Anna začala nepřetržitě pracovat v baru v Simferopolu a desetiletá Káťa jí vozila miminko Zachara každé tři hodiny ke kojení. Vydělala s bídou na jídlo pro děti a na nájemné pokoje. Za čtyři měsíce skončila sezóna, bar zavřeli a Anna se s manželem vrátila domů. Však také byla podepsána první minská mírová dohoda, bojové akce slábly a nálety ustaly. Místní prý uvěřili, že je válka za nimi.

Tragédie jedné rodiny

Nicméně nebyla. Děti chodily do školky se jménem a krevní skupinou na tričkách a v baťozích měly pokyny, co dělat při ostřelování. Anna byla opět v jiném stavu a skoro celé těhotenství až po porod nejmladší dcerky prožila ve strachu. Město totiž začali střídavě opět ostřelovat. V době klidu však oslavili Kátiny jedenácté narozeniny. Plán byl takový, že dcera dokončí školní rok, dají si na zahradě slavnostní oběd a začnou balit, aby se někam na delší dobu schovali. Avšak již v době, kdy obědvali, se jim nad hlavami objevil dron a po chvíli začaly poblíž vybuchovat dělostřelecké granáty. Běželi se schovat do domu, Anna jako poslední, protože v náhlém hnutí mysli s sebou vzala ještě klec s kuřátky. Uslyšela, jak za ní sviští střela.

„To byl konec. Manžel Jura mě zalehl. V tu chvíli střela zasáhla náš dům mezi dětským pokojem a chodbou. Tlaková vlna vše rozmetala a na mě přibouchla dveře. Slyšela jsem, jak se syn dusí pod troskami dětského pokoje. Někde unikal plyn. Soused, spolužák ze školy, ze mě sundal dveře a hrabali jsme v troskách, abychom našli Zachara. Až když se nám to podařilo, uvědomila jsem si, že jsem to dělala jednou rukou, protože druhá mi bezvládná a krvavá visela podél těla. Když přijeli záchranáři, odvedli mě ke zdravotníkům. A pak se tam znovu objevil jeden z nich, bílý jako křída. Našli Káťu. Rozběhla jsem se k sutinám a tam viděla zmrzačená těla Káti a Jury,“ hovoří o nejhorším dni svého života. Stalo se na konci května, měsíce zamilovaných, roku 2015. Jí amputovali ruku, syn Zachar měl těžké popáleniny, rodina přestala existovat.

Ukrajina bez budoucnosti

Dokumenty o některých zločinech na Donbasu, jako o tragédii rodiny Anny Tuv, se dostaly až k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Rozkaz k ostřelování Horlivky, a tedy i jejího domu, dal ve zmíněné době, jak sama říká, velitel jedenácté brigády ukrajinské armády podplukovník Viktor Juško. Jej viní za tragédii své rodiny a na Facebooku si našla i vojákovu fotografii. Nedávno prý ze Štrasburku obdržela dopis, že její žaloba byla přijata k projednání. Když jezdí po evropských městech a vypráví o rodinné tragédii a zážitcích z války, ne vždy se setká s pochopením. Často je označována za „Putinovu propagandistku“, přestože její slova potvrzují i američtí novináři, kteří tehdy na Donbase o válce reportovali. Kontroverzní web Mirotvorec ji uvádí jako komplice teroristů a ruských okupantů. Na některé však její slova působí a začínají jí věřit. Třeba v Itálii byla navržena na Nobelovu cenu za mír.

Nakonec se přece jen rozpovídá o Ukrajině: „Jaká budoucnost asi může čekat zemi, ve které je tak vysoká úmrtnost, taková vláda, taková zadluženost a tak nízká úroveň ekonomického rozvoje. Sedmdesát procent obyvatelstva tam stejně jako já nenávidí ukrajinský stát, který byl nastolen cestou ozbrojeného převratu. Podívejte se na dnešní názory obyvatel Kyjeva a lehce si to z nich vyvodíte. Lidi tam prostě už nevěří nikomu. A jestli tak hodně volili Zelenského, ostatně my z Donbasu jsme volit nemohli, tak je to jen touha po dalším spasiteli, která se opět nenaplní. Vždyť se má za to, že za ním stojí Ihor Kolomojskyj, tak o čem se tu bavíme. Nicméně, jak už jsem naznačila, Ukrajina pro mě umřela společně s částí mé rodiny. Však o nás taky říkají, že jsme švábi, krysy, genetický odpad, kterých se je třeba zbavit.“

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Jan Rychetský

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Zachránit svět před komunisty, marxisty a fašisty“. Trump na dálku rozpálil Orbánovu konferenci

16:34 „Zachránit svět před komunisty, marxisty a fašisty“. Trump na dálku rozpálil Orbánovu konferenci

V Budapešti od čtvrtka již potřetí probíhá maďarská verze Konference konzervativní politické akce (C…