Hned v úvodu došlo na téma zeleného ideologického balíčku. Moderátorku zajímalo, zda někdo z ekonomických expertů nevypracoval důkladné dopadové studie a analýzy o tom, jaký bude mít tento zelený úděl dopad na jednotlivé země EU. Podle Kovandy taková studie neexistuje. „Nemyslím, že by tento materiál vznikal tak, že by si naslinili prst a řekli si: Tak, do roku 2050 chceme mít o tolik a tolik méně procent emisí, ale žádná opravdu sofistikovaná, propracovaná a důsledná studie, hodnoticí dopady na jednotlivé země EU, na stole není. A to je, myslím, chyba,“ uvedl v pořadu Kupředu do minulosti v rádiu Svobodné Universum.
Pokračoval pak, že se historie neopakuje, ale rýmuje. To podle něj to znamená, že nyní začíná dominovat v Evropě centralistické přesvědčení. „Tedy že společnost lze efektivněji řídit shora na základě administrativní centralizované zprávy, která bude omezovat lidskou spontaneitu. A globální oteplování klimatické změny lidem, kteří jsou přesvědčeni, že toto je to správné řízení společnosti, to umožňuje říct: „Podívejte, nechali jsme tady fungovat trh, to znamená spontánní živelnost lidí a firem, a podívejte, k čemu to vedlo. Vedlo to k tomu, že jsme si fatálně poškodili životní prostředí,“ uvedl v rozhovoru s Martinou Kociánovou a odpověděl na otázku, že si nemyslí, že se bude vracet komunismus, jak ho známe z 20. století.
„Nyní došlo k tomu, že od poloviny 20. století sílí snaha zavést centrální řízení ekonomiky a společnosti nikoliv tak, že by se začalo základnou, ale že se začne z vrchnějších pater, to znamená nejdříve podchytit média, kulturu, společenský život, a až bude toto podchyceno, tak se ekonomická základna podvolí,“ přibližuje s tím, že nyní se nacházíme ve fázi útoku na ekonomickou základnu. „Problém je v tom, že centrální plánování v ekonomické oblasti, jak víme z 20. století, je krajně neefektivní, a je to právě ona střelba do vlastní nohy, i když to tak třeba na první pohled nemusí vypadat, a strukturálně se opakuje něco, co tu bylo ve 20. století,“ vysvětlil rozdíly, jak to bylo předtím a teď.
Připustil, že někdo by mohl namítnout, co Čína, Rusko nebo Turecko. Ty podle něj bohatly na bohatství Západu. „Kdo udělal z Číny bohatou zemi? Západ tím, že tam přesunul své fabriky, protože už se sám zreguloval tolik, že v Číně byla výroba mnohem levnější. Kdo udělal z Blízkého východu včetně Turecka relativně bohaté země? No Evropa nebo Spojené státy, protože jsme vynalezli automobily, které potřebovaly jejich ropu,“ dovysvětlil s tím, že bez našich automobilů by tam stále byli „pastevci nebo beduíni, protože by o ropu nikdo neměl zájem“. Připomněl, že i Rusko je podle něj převážně bohaté díky Západu. Ten zase zbohatl díky spontaneitě a podnikatelskému zápalu. „A my se nyní tváříme, jako že ekonomicky vítězí celky řízené centrálně a autokraticky. Ale to je hrozný nesmysl, omyl, protože my žijeme historicky z toho, že jsme dali lidem ve Spojených státech a v západní Evropě svobodu,“ argumentuje s tím, že právě svoboda vytvořila bohatství.
Je podle něho zásadní si také uvědomit, že ekonomická základna, ať už to jsou zemědělci, nebo průmysl, žije v každodenním střetu a kontaktu s realitou. „A samozřejmě ji lze do určité míry dotačně korigovat, a o to se určitě bude snažit zelený úděl. Ale to má své limity, protože i vzhledem k zadlužení evropských zemí, které po covidu dramaticky narostlo, už je schopnost dotovat přece jenom omezena,“ zdůraznil s tím, že s růstem inflace se budou zvedat i úrokové sazby na státním dluhu. Podle něj proto dotační programy mají své limity. „Jestliže budeme dotovat chudé lidi, aby si mohli zatopit, tak odkud budeme brát tyto dotace? To nejsou peníze politiků, oni žádné peníze nevydělávají,“ podotkl s tím, že to budou peníze našich dětí a vnuků. „To znamená, že nám topení v rámci energetické chudoby bude financovat náš syn, dcera, vnuk, vnučka, pravnuk nebo pravnučka, kteří potom budou všechny tyto dluhy splácet a budou mít daleko horší životní úroveň. Budou mít záporné úroky v bance, budou čelit obrovské inflaci, a tak podobně, protože my ekonomický výkon, prosperitu 20. století, postupně zabíjíme,“ myslí si v tomto kontextu ekonom.
Dále se přešlo k tématu dalšího poměrně žhavého tématu, a to že už od roku 2035 by se v EU měla vyrábět čistě jen auta s nulovými emisemi, tedy například elektromobily. Podle Kovandy se to dotkne každého. „Elektromobilita – nemám nic proti tomu, ať se inovuje, ať se využívají šetrnější zdroje, a jezdí po ulicích elektroauta s nižšími emisemi, já jsem jednoznačně pro, určitě. Ale do tohoto stavu je potřeba nějak dospět, a zatím elektroauta na trhu nevítězí ani náhodou,“ podotkl a dodal, že v ČR elektroauta jsou stále spíše snobská záležitost. Zásadní podle něj bude, aby elektromobilita obstála na trhu a našla si cestu k lidem. Cestičkou by pak měla být kvalita a přijatelná cena. „Ale zatím to je tak, že je to spíše velmi drahá snobská záležitost, uživatelsky poměrně nepřívětivá, kvůli nabíjení, a tak dále,“ vysvětlil.
„Ten, kdo dnes jezdí na klasické elektroauto a čerpá v Česku energii ze sítě, tak opravdu po více než 4/5 času jezdí na uhlí, na ruský plyn a ruský uran, to si prostě musíme říct, tak to je,“ podotkl dále s tím, že samozřejmě existují různé tarify, které dneska umožňují, aby člověk jakoby čerpal zelenou energii z obnovitelných zdrojů. „Ale když budeme mít všechna elektroauta nakrásně ze zelených zdrojů, tak je jasné, že pro sebe tuto energii ze zelených zdrojů schramstnou, a potom bude vyšší poptávka zbytku ekonomiky po nezelených zdrojích. My tím vlastně problém neřešíme,“ apeluje a dodává, že když někdo chce skutečně žít ekologicky, tak ať jezdí hromadnou dopravou, to je nejekologičtější způsob, zvláště po elektrifikované železnici.
„To znamená, že jeden spoj převeze třeba stovky lidí, takže i když to může mít také nějakou zátěž, třeba když neelektrifikovaná lokomotiva bude mít velké emise, tak se tyto emise rozpočítají na jednotlivé lidi. A nejvíc ekologické je to po elektrifikované železnici, a to daleko více platí v ČR, kde je hustá síť veřejné dopravy, takže tady každý může jezdit ekologicky. Proto si myslím, že dotovat elektromobily je zhůvěřilost,“ varuje ekonom a autor několika ekonomických publikací a podivuje se, proč by lidé, kteří využívají hromadnou dopravu, měli ze svých daní platit někomu elektroauto. „Já pro to nevidím jediný důvod, je to krajně nespravedlivé. Chudší lidé, kteří se navíc chovají environmentálně šetrněji, budou platit auto lidem, kteří jsou bohatí, a chovají se méně ekologicky šetrně než lidé chudší. Právě proto jsem tady řekl, že energetický mix je takový, jaký je, i elektroauta jezdí na plyn, uhlí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: sla
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
