„Ti, kdo si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu, aby si ji zopakovali.“ George Santayana upozorňoval na důležitost historické paměti, ale v některých situacích není jasné, zda je historická paměť výhodou, anebo nevýhodou. Někdo si opakuje minulost přesto, že si ji pamatuje, a dokonce právě proto, že si ji pamatuje, když ostatní na ni zapomněli.

Napětí mezi Izraelem a Íránem opět zhoustlo po atentátech na vůdce Hamásu a Hizballáhu. Řešení palestinsko-izraelského konfliktu je v nedohlednu, a přiléváním oleje do ohně se zvyšuje riziko širšího konfliktu v regionu. Čím déle trvá odplata Izraelců za říjnový masakr, při kterém Hamás k velké radosti Palestinců povraždil 1200 Židů, tím více je mrtvých palestinských civilistů. A s mrtvými Palestinci přibývá nepřátel Izraele.

Z odstupu vypadá drsná reakce Izraele jako jasná chyba. Veřejné mínění většinou nadržuje slabšímu a slabší jsou decimovaní Palestinci, kteří nemusí nic vysvětlovat, stačí jim fotografovat mrtvé děti. Dělat z Gazy parkoviště jednoduše není populární řešení. Reagovat na teror terorem znamená riskovat, že oběť bude vnímána jako agresor a agresor získá aureolu oběti. O geopolitických hrozbách ani nemluvě.