Žijeme na hliněných nohou, řekla docentka Švihlíková. Představila nadějný model a ukazovala, kam tečou peníze

07.05.2014 7:31

Ve zcela zaplněné kavárně, kde se pravidelně scházejí plzeňští aktivisté z hnutí Veřejné zájmy, se uskutečnila beseda s ekonomkou Ilonou Švihlíkovou a ekologem, přednášejícím na Přírodovědné fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Jiřím Gutem Jankovským. Akci, které se zúčastnilo přes třicet plzeňských občanů, moderovala bývalá místopředsedkyně SPOZ Dita Portová.

Žijeme na hliněných nohou, řekla docentka Švihlíková. Představila nadějný model a ukazovala, kam tečou peníze
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ilona Švihlíková

Švihlíková, která založila Alternativu zdola a podle svých slov se nechala inspirovat Latinskou Amerikou, na úvod prohlásila: „Dnešní doba, to je situace, která se dá přirovnat k domečku na hliněných nohách s velkou nadstavbu, kterou tvoří politici a byznysmeni. A to nemůže být dobré pro stabilitu.“ Dále pak hodnotila současný stav nespokojenosti občanů: „Neznám místo, kde by se lidé nezajímali o problémy svého města – a všichni jsou nespokojeni. Třeba s čerpáním evropských fondů. Zájem lidí roste s tím, jak jsou čím dál více nespokojeni.“

Více angažovanosti, více účasti

„Lidé by měli být víc a více aktéry politiky a nositeli změn. Netransparentnost veřejných výdajů logicky rozčiluje stále větší množství lidí, neví se, kam co jde,“ pokračovala dále za velkého zájmu přítomných ekonomka Švihlíková. „Velkou budoucnost má participativní rozpočet města nebo obce. Ten se vždy zaváděl v těžkých situacích – například na Slovensku v Bratislavě, Banské Bystrici či Ružomberoku. V České republice byl prvotní krok udělán na Praze 7. Nejprve byl vyčleněn z rozpočtu jeden milion korun, poté jedno procento. Občané si sami rozhodují, jak jej využijí. Dobré je, že se lidé začínají stále více zajímat o tento systém a Evropská unie to podporuje. Mnohem dál jsou na tom v Latinské Americe – tam takto z rozpočtu vyčleňují až dvacet procent.“

Kmotři na tapetě

Podle Švihlíkové by si všichni měli uvědomit, že města jsou pro občany, ne pro kmotry nebo developery. „Vliv kmotrů je proto tak velký, že se lidé mezi sebou nemohou domluvit a těchto bariér využívají právě různé lobbistické a nátlakové skupiny. Kdybychom byli jednotni,  měli by to podstatně těžší.“

Participativní rozpočet pak dále známá ekonomka přirovnala ke komunitnímu plánování. Jak také dodala pro ParlamentniListy.cz, „připravovaný registr smluv s tím není v rozporu, naopak. My jej jednoznačně podporujeme.“

K řízení měst pak řekla: „Někteří zastupitelé mají pocit, že bojují o moc, kdo s koho. Ale jde přece o město, o spojenectví spolků, organizací, jednotlivců. Nejde přece o to -  teď jste mne zvolili na čtyři roky, tak tu budu rozhodovat já!“

Diskuze od vody až k pivu

Dotazy se pak týkaly většinou lokálních, plzeňských problémů. Občané se dotkli i problematiky vodárenství. Na to Švihlíková reagovala: „Zisky společností jsou obrovské a města ještě platí za správu. Například ve Francii chtějí dostat Veolii pryč, ale jako u nás naráží na velké problémy – nevypověditelné dodatky, smlouvy na 25 a více let. Město musí mít prostě základní infrastrukturu ve svých rukou!“

K problematice cizích vlastníků pak glosovala: „Naše páteřní ekonomika je v zahraničních rukou. Investor prostě chce svojí libru masa a vytahuje si peníze pro sebe. A nejhorší je to ve finančnictví. Jen za minulý rok odplulo na dividendách do zahraničí 230 miliard a s úroky dokonce 270 miliard.“ K Plzeňskému Prazdroji pak za všeobecného souhlasu dodala: „A nechat si zprivatizovat národní stříbro a zlato v podobě vašeho pivovaru, to je idiocie. Kalouskův názor, že stát nemá vařit pivo (v kauze případného prodeje Budvaru – pozn. autora), tak takové blbé prohlášení jsem už dlouho neslyšela.“

K privatizaci pak dodala: „Stát přece nemusí být stoprocentní vlastník a jsou různé druhy vlastnictví. Navíc může jen dozorovat nebo vymínit si určitá práva. U nás se to ale odevzdalo všechno šmahem a jedním vrzem…“

Politika vás stejně dožene…

Na základě otázek od přítomných se pak vrátila k participativnímu rozpočtu a jeho tvorbě: „Na Slovensku to jsou velká veřejná zasedání. Samozřejmě, najdou se kverulanti, ale na ty je třeba použít protiargumenty. Někde třeba hlasují přímo, jinde po internetu – to ale zas nemá takovou váhu, a někde zase občané hází lístky do schránek, v daném městě k tomu speciálně umístěných.“

V závěrečném emotivním vstoupení pak povzbudila místní aktivisty: „Nesmíte se nechat znechutit, před politikou nelze utéci, stejně vás dožene. Vykašlat se na ni ale není alternativa. Je třeba pořád mluvit s lidmi, nevzdávat se a jít do boje, protože to za to stojí!“

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Václav Fiala

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Fiala lže.“ Petr Holec se pustil do premiéra. Jde o přijetí v Bílém domě

15:02 „Fiala lže.“ Petr Holec se pustil do premiéra. Jde o přijetí v Bílém domě

Premiéru Fialovi prý prošla další lež, tentokrát k jeho cestě do USA za prezidentem Bidenem. Ve svém…