Švihlíková, která založila Alternativu zdola a podle svých slov se nechala inspirovat Latinskou Amerikou, na úvod prohlásila: „Dnešní doba, to je situace, která se dá přirovnat k domečku na hliněných nohách s velkou nadstavbu, kterou tvoří politici a byznysmeni. A to nemůže být dobré pro stabilitu.“ Dále pak hodnotila současný stav nespokojenosti občanů: „Neznám místo, kde by se lidé nezajímali o problémy svého města – a všichni jsou nespokojeni. Třeba s čerpáním evropských fondů. Zájem lidí roste s tím, jak jsou čím dál více nespokojeni.“

Více angažovanosti, více účasti

„Lidé by měli být víc a více aktéry politiky a nositeli změn. Netransparentnost veřejných výdajů logicky rozčiluje stále větší množství lidí, neví se, kam co jde,“ pokračovala dále za velkého zájmu přítomných ekonomka Švihlíková. „Velkou budoucnost má participativní rozpočet města nebo obce. Ten se vždy zaváděl v těžkých situacích – například na Slovensku v Bratislavě, Banské Bystrici či Ružomberoku. V České republice byl prvotní krok udělán na Praze 7. Nejprve byl vyčleněn z rozpočtu jeden milion korun, poté jedno procento. Občané si sami rozhodují, jak jej využijí. Dobré je, že se lidé začínají stále více zajímat o tento systém a Evropská unie to podporuje. Mnohem dál jsou na tom v Latinské Americe – tam takto z rozpočtu vyčleňují až dvacet procent.“

Kmotři na tapetě

Podle Švihlíkové by si všichni měli uvědomit, že města jsou pro občany, ne pro kmotry nebo developery. „Vliv kmotrů je proto tak velký, že se lidé mezi sebou nemohou domluvit a těchto bariér využívají právě různé lobbistické a nátlakové skupiny. Kdybychom byli jednotni,  měli by to podstatně těžší.“