Žijeme na hliněných nohou, řekla docentka Švihlíková. Představila nadějný model a ukazovala, kam tečou peníze

07.05.2014 7:31 | Zprávy

Ve zcela zaplněné kavárně, kde se pravidelně scházejí plzeňští aktivisté z hnutí Veřejné zájmy, se uskutečnila beseda s ekonomkou Ilonou Švihlíkovou a ekologem, přednášejícím na Přírodovědné fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Jiřím Gutem Jankovským. Akci, které se zúčastnilo přes třicet plzeňských občanů, moderovala bývalá místopředsedkyně SPOZ Dita Portová.

Žijeme na hliněných nohou, řekla docentka Švihlíková. Představila nadějný model a ukazovala, kam tečou peníze
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ilona Švihlíková

Švihlíková, která založila Alternativu zdola a podle svých slov se nechala inspirovat Latinskou Amerikou, na úvod prohlásila: „Dnešní doba, to je situace, která se dá přirovnat k domečku na hliněných nohách s velkou nadstavbu, kterou tvoří politici a byznysmeni. A to nemůže být dobré pro stabilitu.“ Dále pak hodnotila současný stav nespokojenosti občanů: „Neznám místo, kde by se lidé nezajímali o problémy svého města – a všichni jsou nespokojeni. Třeba s čerpáním evropských fondů. Zájem lidí roste s tím, jak jsou čím dál více nespokojeni.“

Více angažovanosti, více účasti

„Lidé by měli být víc a více aktéry politiky a nositeli změn. Netransparentnost veřejných výdajů logicky rozčiluje stále větší množství lidí, neví se, kam co jde,“ pokračovala dále za velkého zájmu přítomných ekonomka Švihlíková. „Velkou budoucnost má participativní rozpočet města nebo obce. Ten se vždy zaváděl v těžkých situacích – například na Slovensku v Bratislavě, Banské Bystrici či Ružomberoku. V České republice byl prvotní krok udělán na Praze 7. Nejprve byl vyčleněn z rozpočtu jeden milion korun, poté jedno procento. Občané si sami rozhodují, jak jej využijí. Dobré je, že se lidé začínají stále více zajímat o tento systém a Evropská unie to podporuje. Mnohem dál jsou na tom v Latinské Americe – tam takto z rozpočtu vyčleňují až dvacet procent.“

Kmotři na tapetě

Podle Švihlíkové by si všichni měli uvědomit, že města jsou pro občany, ne pro kmotry nebo developery. „Vliv kmotrů je proto tak velký, že se lidé mezi sebou nemohou domluvit a těchto bariér využívají právě různé lobbistické a nátlakové skupiny. Kdybychom byli jednotni,  měli by to podstatně těžší.“

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Václav Fiala

To jako vážně?

Myslíte, že o tom, kdo by měl být premiér má rozhodovat nějaký posudek? A co volby a lidi? Berete jejich rozhodnutí vůbec vážně? Jestli politik může kandidovat, proč by nemohl být pak ministr, premiér nebo třeba prezident? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Pan prezident nemá rád změny režimu.“ Svatopluk chystá věc na Petra Pavla

21:30 „Pan prezident nemá rád změny režimu.“ Svatopluk chystá věc na Petra Pavla

„Pan prezident nemá rád změny režimu,“ tvrdí politolog Petr Drulák. I proto spolek Svatopluk z.s. sv…