Čína zřejmě přitahuje neštěstí. Kromě koronaviru se totiž k nemocem, které Čínu sužují, přidala i ptačí chřipka H5N1. Jak informovalo čínské ministerstvo zemědělství a venkova, v provincii Chu-nan podlehlo nemoci čtyři a půl tisíce kuřat a aby se nákaza nešířila, bylo dalších 18 000 vybito.
Jak vyplývá z dat Světové zdravotnické organizace, od roku 2003 na ptačí chřipku zemřelo 455 lidí. Je ovšem nutné dodat, že k drtivé většině nakažení došlo v Asii a z evropských zemí (pokud dodržujeme geografickou definici Evropy) pouze v Turecku, kde v období mezi roky 2003–2009 došlo k nakažení 12 lidí a 4 úmrtím.
O propuknutí této nemoci informoval i analytik Štěpán Kotrba: „Další smrtící virus nalezený v Číně. V čínské provincii Hunan, na jihu sousedící s provincií nakaženou koronavirem, bylo hlášeno ohnisko ptačí chřipky A/H5N1. Podle místních úřadů bylo na jedné z místních farem v okrese Shuangqing ve městě Shaoyang nakaženo a zemřelo více než 4 tisíc kuřat brojlerů. Následně bylo zabito 17,8 tisíc ptáků – aby se zabránilo šíření infekce.“
Dodal, že přenos nemoci z ptáků na člověka je možný. „Začíná zimnicí, horečkou až 38 stupňů Celsia, bolestí svalů a hlavy, bolestmi v krku, opakovaným zvracením. Po 2–3 dnech se objeví mokrý kašel, často s příměsí krve, dušností. Potom se mohou objevit potíže s dýcháním. Poškození jater, ledvin a mozku je možné.
Ptačí chřipka má neobvykle agresivní průběh s rychlým zhoršením a vysokou úmrtností. 235 potvrzených případů AI zachycených od září 2006 do srpna 2010 mělo průměrnou úmrtnost 56 % (132/235) – od 28 % (27/98) v Egyptě po 87 % (71/82) v Indonésii. Kmen A/H5N1 byl původcem ‚španělské‘ chřipkové pandemie v letech 1918–1919," informoval Kotrba o symptomech nemoci a její historii.
„K lidské infekci ptačí chřipkou dochází úzkým kontaktem s infikovaným živým nebo mrtvým ptákem. Můžete také onemocnět po jídle masa a vajec nemocných ptáků bez dostatečného tepelného ošetření,“ pravil ještě Kotrba.
Co se týče koronaviru, v Hongkongu, který je součástí Číny ale v mnoha ohledech má autonomii, došlo ke stávkám. Stávkuje personál nemocnic, a to za to, aby hranice s Čínou byla kompletně uzavřena. Jak informovala britská BBC, vláda Hongkongu už zrušila vlakové spoje a trajekty mezi Hongkongem a zbytkem Číny, ale stávkující požadují úplné uzavření hranic. Zatím bylo v Hongkongu zjištěno 15 případů koronaviru.
„Pokud nedojde k úplnému uzavření hranic, nebude dost lidí, ochranných pomůcek a karanténních oddělení na boj s epidemií,“ řekla Winnie Yuová, nově zvolená šéfka nemocničních odborů. Zatím stávkoval jen personál, který není nezbytně nutný k chodu nemocnice, nicméně dle odborů se lékaři a sestry přidají, pokud jejich požadavek nebude vyslyšen.
Z dobrých zpráv, podle japonského serveru Japan Times se japonským vědcům z Národního institutu pro nakažlivé choroby podařilo kultivovat a izolovat virus z nakaženého člověka v Japonsku. Izolovaný virus se prý na 99,9 % shoduje s genetickou informací, kterou zveřejnila čínská vláda a zatím u něj nedošlo k žádné mutaci, která by zvyšovala infekčnost nebo toxicitu. Díky izolovanému viru se nyní institut může pustit do vývoje vakcíny a léků proti koronaviru stejně tak jako do výroby testovacích souprav, které zjistí přítomnost viru.
Fotogalerie: - Čínské švadlenky
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: kas
