„S výstupem se budeme snažit pracovat při přípravě zákona o sociálním bydlení. Poznatky se týkají i prevence zadlužování, sociálních služeb a příspěvků na bydlení," uvedl Šimáček. Podle vládní koncepce prevence bezdomovectví je v Česku kolem 30.000 lidí bez přístřeší. Zhruba 100.000 osob pak ztráta bydlení hrozí, a to kvůli nízkým příjmům či dluhům. Podle Platformy pro sociální bydlení, která sdružuje neziskové organizace, aktivisty i akademiky, by počet mohl dosahovat ale až 200.000. Nejohroženější skupinou jsou osamělé seniorky a senioři, početné rodiny, domácnosti nezaměstnaných i samoživitelek a samoživitelů.

Politický tlak na omezování výdajů na dávky na bydlení roste

Podle lidí v bytové nouzi představují velký problém ubytovny a nedůstojné podmínky v nich, odebírání dětí z rodin kvůli bytovým problémům, nastavení dávek na bydlení, nedostatek sociálních služeb i lhostejnost a nevraživost společnosti.

Na ubytovně se svou rodinou skončil také Gejza Bazika z Brna. Chtěl prý ale, aby jeho děti vyrůstaly v lepším prostředí, našel proto malý byt. „Na ubytovně za pokoj bez sociálního zařízení jsem platil 9500 korun. Úřad mi dal 9000 korun. Teď za malý byt dávám 10.500 korun, ale je tam sociální zařízení. A od úřadu dostanu 5000 korun. Stát mě potrestal. Nutí nás vracet se zpátky na ubytovnu," řekl Bazika.