Pečinka hlasy voličů Fischera a Topolánka označuje jako relativně volné hlasy. „I když se to pražskou optikou nezdá, Pavel Fischer ve své většině sbíral hlasy členů a voličů KDU-ČSL v typických lidoveckých oblastech. Stručně řečeno, Fischer je typický lidovecký politik nové generace, i když není členem této strany. Jeho doporučení hlasovat pro Drahoše nebudou brát lidovečtí voliči jako závazné a leckomu bude bližší národovecký konzervatismus Miloše Zemana. Bude hodně důležité, jak budou reagovat pánové Duka a Graubner,“ poznamenává Pečinka s tím že Duka je Zemanův pragmatický spojenec a Graubner podpořil Fischera. Nyní se čeká, co udělají.
Mirek Topolánek po své prohře ukázal prstem na Drahoše, píše Pečinka. „Vyvolává to v kruzích klausovských voličů odmítavé reakce,“ zkonstatoval Pečinka.
„V novém Reflexu politolog Sokol popisuje, jak Miloš Zeman ztratil velkou část svých pravicových voličů z volební kampaně 2013. Určitě se v tom odrazilo, jak v létě 2013 pohřbil Nečasovu vládu, asistoval u policejního puče a poslední dva roky pomáhal Babišovi upevňovat jeho impérium a vytvářet základy autoritativní demokracie. Nicméně klausovské voličské ‚hard core‘ (2 procenta?) stále existuje. Léta koexistence – v rámci opoziční smlouvy a pozdější pragmatické podpory Zemana Klausovi a naopak – udělala v očích malé části pravicových voličů ze Zemana koaličního spojence zvláštního typu,“ řekl Pečinka se slovy, že i v tomto případě bude několik procent volných a bude záležet na Drahošovi nebo Zemanovi, jestli je dokážou strhnout na svou stranu.
V jednom přepočtu pak Pečinkovi podle jeho slov vyšlo, že by mohlo rozhodnout 3300 hlasů. „Je to samozřejmě spekulativní číslo, ale naznačuje trend, jak těsný může být výsledek prezidentských voleb. Jedním z faktorů, vedle televizních debat a estébáckých provokací, může být prodrahošovský aktivismus médií. Pokud to znovu přeženou jako šéfredaktoři několika médií v roce 2013 obrátí se to znovu nejen proti nim, ale i Zemanovu protikandidátovi, který o to ani nežádal,“ uzavřel.
Server Aktuálně.cz přinesl v této otázce výzkum, který odpovídá na to, kdo získá hlasy vyřazených kandidátů. Výzkum ukázal vysokou ochotu lidí volit znovu. Většina voličů se sice asi přikloní k Jiřímu Drahošovi, ale nezanedbatelná část je odhodlána hodit hlas Miloši Zemanovi. A co je podstatné: Srovnatelná část z nich, jako podpoří Drahoše, byla v době konání průzkumu připravena zůstat doma.
Průzkum agentur Median a STEM/MARK se snažil zjistit ještě v průběhu prvního kola u voličů Mirka Topolánka, Michala Horáčka, Marka Hilšera a Pavla Fischera, jak by lidé volili v případě neúspěchu svého kandidáta. V té chvíli tak ještě nebyla známa doporučení čtyř mužů, koho volit – ta padla až po oznámení výsledků druhého kola.
Výzkum ukazuje, že Drahošovi by mělo sice přibýt 900 tisíc jistých voličů a Zemanovi 180 tisíc, ale ještě jsou tu nevoliči. V součtu s voliči z prvního kola by tak sice Drahoš měl mít zhruba stotisícový náskok, ale při započítání hlasů lidí, kteří si ještě nejsou jistí, rozdíl mezi Drahošem a Zemanem lze odhadnout na 300 tisíc.
Největší poměr rozhodnutých stoupenců pak Drahoš získal u exdiplomata Fischera a to 58 procent. Rozhodnutých Horáčkových stoupenců je 55 procent, u Hilšera a Topolánka je to 49 procent. Nečekaných 13 procent voličů lékaře Hilšera je pak ochotno podpořit prezidenta Miloše Zemana, 19 procent voličů Zemana je pak u Mirka Topolánka. U Michala Horáčka je 7 procent takových voličů, u Fischera 9 procent.
Jak uvádí ředitel STEM/MARK Jan Tuček, o volbách především rozhodne volební účast. Čím vyšší bude, tím se podle jeho slov zvýší šance na úspěch Drahoše. „Zemanovou výhodou je početná a stabilní skupina disciplinovaných voličů,“ dodává.
Původní text ZDE
Celý příspěvek Bohumila Pečinky:
JAK DOPADNOU VOLBY II.
O Drahošově vítězství nebo porážce rozhodne, vedle televizních debat, především to, jak zareagují voliči Fischera a Topolánka, tedy dohromady nějakých čtrnáct procent voličů. Označme je jako relativně „volné“ hlasy.
I když se to pražskou optikou nezdá, Pavel Fischer ve své většině sbíral hlasy členů a voličů KDU-ČSL v typických lidoveckých oblastech. Stručně řečeno, Fischer je typický lidovecký politik nové generace, i když není členem této strany. Jeho doporučení hlasovat pro Drahoše nebudou brát lidovečtí voliči jako závazné a leckomu bude bližší národovecký konzervatismus Miloše Zemana. Bude hodně důležité, jak budou reagovat pánové Duka a Graubner. Ten první je Zemanův pragmatický spojenec, ten druhý podpořil Fischera. Co udělají tentokrát?
A pak jsou tu čtyři procenta Mirka Topolánka. To, jak ukázal prstem na Drahoše, vyvolává v kruzích klausovských voličů odmítavé reakce. V novém Reflexu politolog Sokol popisuje, jak Miloš Zeman ztratil velkou část svých pravicových voličů z volební kampaně 2013.
Určitě se v tom odrazilo, jak v létě 2013 pohřbil Nečasovu vládu, asistoval u policejního puče a poslední dva roky pomáhal Babišovi upevňovat jeho impérium a vytvářet základy autoritativní demokracie.
Nicméně klausovské voličské „hard core“ (2 procenta?) stále existuje. Léta koexistence v rámci opoziční smlouvy a pozdější pragmatické podpory Zemana Klausovi a naopak, udělali v očích malé části pravicových voličů ze Zemana koaličního spojence zvláštního typu.
I v tomto případě bude několik procent „volných“ a bude záležet na Drahošovi (nebo Zemanovi), jestli je dokážou strhnout na svou stranu.
---
JAK DOPADNOU VOLBY?
Ve čtvrtečním Reflexu vyjdou různé simulace, jak by mohlo dopadnout druhé kolo prezidentských voleb. V jednom přepočtu nám vyšlo, že by mohlo rozhodnout 3300 hlasů. Je to samozřejmě spekulativní číslo, ale naznačuje trend, jak těsný může být výsledek prezidentských voleb.
Jedním z faktorů, vedle televizních debat a estébáckých provokací, může být prodrahošovský aktivismus médií. Pokud to znovu přeženou, jako šéfredaktoři několika médií v roce 2013, obrátí se to znovu nejen proti nim, ale i Zemanovu protikandidátovi, který o to ani nežádal.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
