„Nedávno jsem byl osloven TV Nova o vyjádření k pozvání některých herců k debatě s panem ministrem kultury. Něco jsem k tomu řekl a ani nevím, zda se to někde objeví. Tak snad neuškodí se o to ještě rozdělit se čtenáři ParlamentníchListů.cz,“ začíná dnešní Nedělní ráno herec a člen Klubu 2019 Ivan Vyskočil a jde rovnou k věci.
„První otázka zněla, na čí straně jsem. Jestli na straně pana ministra, či na straně svých kolegů. Odpovídám, že ani na jedné straně. Důvody a argumenty pana ministra jsem neměl možnost vyslechnout a zaujmout k nim nějaké stanovisko. S kolegy, co chodí na demonstrace Milionu chvilek nenávisti a plamenně tam hovoří z tribuny, s těmi mám dlouhodobý problém. Tím neříkám, že bych si nechtěl vyslechnout jejich argumenty, co je k takovému počínání vede,“ zamýšlí se Ivan Vyskočil a pokračuje.
„Takže pan ministr udělal dobře, že odmítl přijít na pozvání herců do divadla. Jednak on je pozval jako první a za druhé dobře odhadl, že jakákoliv debata v ,aréně', kde nota bene půl sálu může být zaplněno Milionem chvil, taková debata nevede k ničemu, mimo hysterického řevu. Velká chyba pana ministra je ovšem v tom, že měl pozvat také tu druhou polovinu umělců, těch, kteří na podobné demonstrace u nás (a někdy dokonce i na Slovensku, to je zvláště podivné) rozhodně nechodí. Jistě je mu známo, kdo je kdo. Neznalost na tomto postu ministra kultury neomlouvá. Možná, že taková konfrontace dvou stran by přispěla i k zasypávání Foltýnových příkopů. Ale ani taková konfrontace nejde dělat v ,aréně' plného divadla,“ míní herec.
Kde jste byli, když vypukl skandál Dozimetr?
„Velmi bych si kolegů z tribuny vážil, kdyby ve svém morálním vzepětí také přímo oslovili vedení Milionu. Když se tak obávají o demokracii v naší zemi a Milion chvil se staví jako její hlídač, tak měli možnost se z té tribuny obrátit přímo na toho zrzavého kápa jmenovaného spolku: ,Kde jste byli, když vypukl skandál Dozimetr? To nebylo snad ohrožení demokracie? Vždyť jsou kolem té aféry dokonce mrtví. Jak to, že váš spolek mlčel při bitcoinech a kampeličkách? Stanjura s Fialou si to tam přehazovali jak horkej brambor, až jim ten brambor utek někam pod koberec - a to vás nevytáhlo na Staromáč, vy chvilkaři?' A jestli toto ti moji ,spravedliví kolegové' přehlédli, pak jejich rozhořčení, pod praporem tohoto úplatného spolku Milion chvilek, rozhodně ne ,pro demokracii', nestojí ani za fajfku tabáku, jak se říká!“ vzkazuje Ivan Vyskočil.
Petr Pithart a Mikuláš Minář - povolební demonstrace Milionu chvilek
„Ta naše politická scéna je něco úžasného. To by snad nenapsal ani talentovaný dramatik. Esemesky, protoKolář, prezident uražený až k pláči. Nemůžu si pomoci, ale i jako kluci na hřišti jsme se dokázali porovnat lépe a důstojněji než naše vrcholné náčelnictvo,“ kroutí hlavou Ivan Vyskočil a pokračuje.
„Ale hlavně ten dvojí metr na všechno. To je to, co mne tak rozčiluje. Nejde stále vytahovat kostlivce ze skříně a kádrovat, že ten byl a ten zas nebyl, až je z toho člověk úplnej debil. Jeden můj kamarád to vyjádřil jednou lapidární větou: ,Když se někdo jednou posral, tak neznamená, že už nikdy nemůže chodit v čistém prádle!' Ale není možné a je přímo sprosté, aby ten takto postižený ukazoval na jiného, jak má znečištěné trencle, když sám ještě před chvílí měl ,hnědý kaliko',“ upozorňuje herec a dodává.
„Přeberte si to, moji čtenáři, jak chcete a já jdu dál na svoje PS.“
PS Ivana Vyskočila:
„Jaro se blíží a tak jsem vyšel na zahradu, přitlouct vypadlou plaňku z plotu a useknout nějaké divné šlahouny, co se najednou vzepnuly ze země. Kolem plotu jede auto a posádka se po mně tak zvláštně ohlíží. Rychle jsem skočil za keř, až mi zatrnulo. No jó. Stojím tam v zahradě, v jedné ruce SRP a v druhé KLADIVO - ten pitomý paragraf ještě nebyl zrušený? Navíc mám na sobě červené montérky a červené tričko. Co když v tom autě byl bdělý libtard a veden páně Rakušanovým nabádáním mne teď nahlásí. Jak to teď mám napravit? Budu asi muset z balkonu vyvěsit žluto modrou vlajku, nebo snad vyvěsit pytel na mrtvoly a měnit tam obličeje dle momentální politické situace? To jsem si to zavařil a říkám si: „Vidíš, ty starej vole, to máš z toho, že jsi chtěl bejt pracovitej“,“ směje se herec a na závěr dnešního Nedělního rána vzkazuje:
„Tak se hlavně, moji milí čtenáři, z těch politickejch kotrmelců nezblázněte. A nakonec si můžem zanotovat tu starou, moudrou country písničku…….nač chodit do války, lepší doma sedět a louskat buráky.“
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.





