„Vedlejší účinky naznačují, že organismus na očkování dobře reaguje a začíná si vytvářet imunitní odpověď. Je to důkaz, že vakcinace je úspěšná,“ řekl pro Lidovky.cz biochemik Zdeněk Hostomský, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.
U takových jedinců se právě dá předpokládat, že budou později dobře chráněni proti covidu. „Reakce nemají všichni, každý reaguje na očkování trochu jinak. Každopádně možné vedlejší účinky rozhodně nejsou důvod pro to, aby se lidé vakcín báli,“ dodává Hostomský.
„Jsou to standardní projevy, které nikoho neohrožují,“ uvedl šéf Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) k vedlejším účinkům očkování. I on souhlasí, že mírné vedlejší účinky napovídají, že tělo na očkování reaguje a vytváří si imunitu.
Celý text ZDE
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) doposud eviduje 2736 případů podezření na nežádoucí účinky v souvislosti s podanou vakcínou proti covidu-19. Nejčastějšími příznaky jsou horečka, únava, citlivost v místě vpichu, slabost, bolest v podpaždí či zimnice.
Viroložka z Přírodovědecké fakulty UK a Akademie věd Ruth Tachezy rovněž potvrzuje, že lehkých příznaků po vakcinaci se lidé nemusejí obávat. Očkování proti koronaviru podle ní nevyvolává žádné mimořádné reakce a jednoduché vedlejší účinky jsou běžné u všech vakcín.
Nejméně časté příznaky po vakcíně proti covidu jsou podle statistik SÚKL špatná funkce jater, gynekologické problémy, bolest ledvin a močového měchýře či zvýšená srdeční frekvence. Zdravotní ústav navíc důrazně upozorňuje, že jde o pouhá podezření, nikoliv o prokázané nežádoucí účinky. Jednotlivé případy se ještě musí řádně prošetřit.
Obavy v lidech vyvolává především očkovací látka AstraZeneca. S ní jsou ve vzácných případech spojovány krevní sraženiny a trombóza. Tyto příznaky zatím v Česku nikdo nenahlásil. SÚKL ale eviduje 144 případů ovlivnění cévního systému. Mezi ně se řadí i povrchová tromboflebitida, což je zánět žilního systému provázený trombózou.
Psali jsme:
autor: nab
