Zvyšují se i platy ve veřejných službách a správě. Tarify se upravují podle profesí od dvou do sedmi procent, učitelům pak o deset procent. Rostou i náhrady za pracovní úraz či nemoc z povolání a pro pozůstalé po zemřelých pracovnících o 3,4 procenta. Stanovují to vládní nařízení, která dnes začínají platit.
Minimální mzda se zvyšuje o 9,4 procenta. Pracuje za ni kolem 150.000 lidí. Průměrná mzda ve státě by měla podle odhadů ministerstva práce příští rok růst o 6,5 procenta.
Minimální hodinová mzda by se měla od ledna zvednout ze 73,20 na 79,80 korun. Zaručená mzda, kterou zákoník práce zavedl v roce 2007, se vyplácí v osmi stupních. Nejnižší odpovídá minimální mzdě, nejvyšší aspoň jejímu dvojnásobku. Za hodinu by tak výdělek měl činit podle kvalifikace a složitosti činnosti od 79,80 korun do 159,60 korun místo dosavadních 73,20 až 146,40 korun.
Nařízené přidání by příští rok mělo firmy podle podkladů pro vládu vyjít na 3,2 miliardy, na jednoho zaměstnance s minimálním výdělkem by to včetně odvodů mělo být o 18.492 korun víc. Z rozpočtů státu, samospráv a zdravotních pojišťoven by si navýšení mělo vyžádat asi 714 milionů navíc. Stát by na sociálním pojištění mohl vybrat o 920 milionů víc a na zdravotním o 390 milionů víc.
Zaměstnavatelé se zvýšením minimální mzdy nesouhlasili. Stěžují si na vysoké výdaje. Odbory naopak žádaly větší přidání, a to o 1500 korun. Kritizují, že se nejnižší výdělek dlouhodobě pohybuje pod hranicí příjmové chudoby.
Výše minimální mzdy hraje roli u některých daňových záležitostí a odvodů. Rodiče mohou uplatnit třeba školkovné podle vydaných nákladů, a to nejvýš do výše minimální mzdy. Z nejnižšího výdělku se stanovuje také třeba zdravotní pojištění pro lidi bez zdanitelných příjmů.
Ode dneška se zvyšují také platy ve veřejné správě a službách. Většině pracovníků se platové tarify zvedají o pět procent. Učitelé si na tarifu polepší o deset procent, zdravotní sestry či začínající lékaři o sedm procent a lékaři ve 14. až 16. platové třídě s vysokou odborností o dvě procenta.
Náhrady za ztrátu výdělku po pracovním úrazu či po nemoci z povolání, ale i pro pozůstalé po zemřelých pracovnících se zvyšují o 3,4 procenta. Stejně se upravují i náhrady u policistů, hasičů, celníků či vojáků.
Náhrada představuje rozdíl mezi průměrným výdělkem před úrazem či onemocněním a příjmem po nemoci, který zahrnuje vydělanou částku a případný invalidní důchod. Tento rozdíl pak dorovnávají zaměstnavatelé ze svého pojištění. Pro pozůstalé odpovídá náhrada části průměrného výdělku před pracovníkovým úmrtím. Pokud zemřelý živil jednu osobu, rovná se částka polovině příjmu. U víc vyživovaných je to 80 procent.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
