Pokud to myslí poslanci Evropského parlamentu s deklarovaným rozvojem venkova, lokálních trhů a zlepšením stavu krajiny vážně, měli by podpořit povinné krácení dotací (takzvané zastropování) pro zemědělské podniky s ročním příjmem podpor nad 100 000 eur. Tento nástroj je totiž jedním z nejdůležitějších, který může přispět k potřebným změnám jak v rozdělování, tak ve využívání a zejména ve společenských dopadech těchto prostředků.

Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) zastupuje širokou paletu zemědělců od těch nejmenších až po podniky s výměrou kolem tisícovky hektarů. Otázku zastropování projednávala ASZ ČR ve své základně velmi široce a výsledkem je jasná podpora tomuto opatření, byť by onen strop raději viděla při uplatnění degresivity plateb na vyšší úrovni odpovídající výměře cca 1500 hektarů. Asociace je jednoznačně přesvědčena, že finanční prostředky určené na podporu zemědělství by měly končit v místě, kam jsou směřovány, tedy u skutečných zemědělců a zejména sedláků z rodinných farem, které tvoří v EU 90 procent všech zemědělských podniků. Není v zájmu ani evropského a ani českého zemědělství další dotacemi posilovaná koncentrace zemědělské prvovýroby v podobě průmyslového zemědělství s jen omezeným vztahem ke krajině za situace, kdy jsou sídla průmyslových zemědělských podniků často ve městech, tedy mimo oblast venkova. Jednou z podmínek zodpovědného hospodaření je přitom znalost lokality podnikání a veškerých místních půdních, vodohospodářských, sociálních či mnoha dalších specifik. Dostatečné množství zemědělských subjektů rovnoměrně a plošně rozložených ve venkovském prostoru je aktuálně navíc také správným rozložením rizik v situaci výpadku produkce koncentrovaných podniků, pokud by z nějakého důvodu bylo nutno takové podniky (například kvůli koronaviru) dočasně třeba i uzavřít.

Povinné zastropování současně nelze v žádném případě chápat jako nějakou konkurenční záležitost namířenou proti velkým zemědělským podnikům. Samotná podstata přímé platby totiž podle Evropské komise spočívá v podpoře příjmů na zabezpečení životaschopnosti farmářů, případně rodin farmářů. Společná zemědělská politika EU (SZP EU) přitom stojí na modelu rodinných farem, tudíž má jít o podporu v zajištění příjmů této skupině. Ničím neomezené vydávání prostředků třeba jen na několik málo supervelkých podniků tento záměr SZP zcela určitě nesplňuje.