Jen proto se stalo, že se ocitl na chodbě u redakce ve středu 7. ledna před polednem zrovna ve chvíli, kdy tam vtrhli bratři Kouachiové, jen proto se stal prvním, na koho začali střílet.

Dvaačtyřicetiletý šéf party údržbářů zemřel ne proto, že by někdy nakreslil karikaturu, která by se někomu nelíbila, ani ne proto, že by si zašel do košer obchodu, ale jen a jen kvůli tomu, že jak řekl v úterý jeden z řečníků na jeho pohřbu, „byl na špatném místě v nejhorší možnou dobu“.

Možná i proto měl Christophe Boisseau dojem, že jeho bratr Fréderic byl mezi ostatními oběťmi lednových atentátů „opomenut“. Na pohřeb sice dorazil ministr práce Francois Rebsamen, aby na polštář před rakví připjal řád Čestné legie, ale pozornost většiny médií už mířila jinam.