Alexander Tolčinský: Jak se volí v Polsku Senát?

20.10.2014 19:22

Historie polského Senátu sahá až do dob království, nicméně ten současný je produktem změn, které země zažila po roce 1989. Předtím mělo Polsko Senát naposledy před 2. světovou válkou, kdy zanikl Sejm i Senát po obsazení země Německem a Sovětským svazem.

Alexander Tolčinský: Jak se volí v Polsku Senát?
Foto: Archiv
Popisek: Polsko

Po válce jej vládnoucí komunisté neobnovili. Až u takzvaného kulatého stolu ve zmíněném roce 1989 se komunisté, sdružení v Polské sjednocené dělnické straně, dohodli se zástupci opozice v čele se Solidaritou na uspořádání prvních poválečných částečně svobodných voleb.

Součástí dohody bylo nejen předem dané rozdělení mandátů v Sejmu, kdy třetina měla připadnout komunistům, druhá organizacím, které komunisté tolerovali, a třetina zástupcům opozice, ale i vytvoření horní komory parlamentu – Senátu.

Volby do něj byly zcela svobodné a pro polské komunisty skončily debaklem. Získali pouze jednoho ze 100 Senátorů, zbytek připadl jejich odpůrcům.

V Polském Senátu zasedá 100 lidí, kteří tam jsou od posledních voleb vybíráni ve stovce jednomandátových obvodů, kdy senátorské křeslo získá kandidát s nejvyšším počtem hlasů. Funkční období obou komor parlamentu jsou identická.

Rozpustí-li se Sejm a vyhlásí se nové volby, stane se to samé automaticky i se Senátem. I proto jsou volební výsledky v obou komorách podobné, odrážející momentální náladu mezi voliči.

Senátorem může být v Polsku člověk zvolen už od 30 let na rozdíl od České republiky, kde je hranice pasivní volitelnosti o deset let posunuta výše.

V Polsku nedochází jako v České republice každé dva roky k výměně třetiny senátorů, aby se zachovala jistá rotace zastupitelů.

Nicméně obměny třetiny Senátu v Česku probíhají většinovým systémem, a tedy s velkou pravděpodobností i ve dvou kolech, což vede k menšímu zájmu voličů o senátní volby. Projevilo se to i minulý pátek a sobotu.

Ačkoli k parlamentním volbám v Polsku chodí všeobecně méně lidí než u nás k volbám do Poslanecké sněmovny, vzhledem k tomu, že se Senát volí v Polsku ve stejný den jednokolově jako Sejm, je volební účast prakticky stejná a vyšší než ve volbách do Senátu u nás.

Při posledních parlamentních volbách v Polsku v roce 2011 přišlo volit do obou komor parlamentu téměř shodně 49 procent Poláků s hlasovacím právem. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Český rozhlas

PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Porodnost

Dobrý den, píšete, co chcete dělat pro zvýšení porodnosti, ale nezapomínáte, že jste už více jak dva roky ve vládě? Co jste zatím pro rodiny udělali? Vždyť i to navýšení rodičovské je nedostatečné a navíc diskriminující. A co je vlastně podle vás hlavní příčinou klesající porodnosti? Koukám, že neod...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Velké sny a prázdná kapsa

15:52 Zbyněk Fiala: Velké sny a prázdná kapsa

Končící Evropská komise zkouší ještě udat strategii pro příští volební období, s nejasnými návrhy, n…