Polsko by podle šéfa ruských nacionalistů Žirinovského mělo následovat ruské šlépěje a požadovat na Ukrajině to, co označil za odstoupení v uvozovkách „neukrajinských teritorií." Navrhuje proto, aby se Poláci v referendu vyslovili, zda k Polské republice připojit pět oblastí na západě Ukrajiny.
Obdobné návrhy prý dostaly i Rumunsko s Maďarskem, které by měly získat Černivickou a Zakarpatskou oblast. O tom, že by se měli k věci ve zmíněných regionech vyjádřit především sami Ukrajinci, není ani zmínka. Z nynější Ukrajiny by tak po připojení východních ruskojazyčných regionů k Rusku zůstala podle Žirinovského jen centrální "ukrajinská" část. Opět v uvozovkách.
Faktem je, že se už po první světové válce rodily myšlenky na vytvoření ukrajinského státu, který by byl spojencem Polska. Šlo o dohody, které uzavřel polský maršál Pilsudski s ukrajinským vůdcem Semjonem Petljurou. Stalo se tak v roce 1919. Několik měsíců takový stát i existoval.
Varšava uznala jeho vládu jako legitimní vedení Ukrajiny. V březnu 1920 podepsal Petljura s varšavskou vládou dohodu, že Polsku připadne Lvov a oblast Haliče výměnou za pomoc polských vojsk s dobytím zbytku Ukrajiny.
Petljurova a polská vojska dosáhla v rámci polsko-bolševické války určitých úspěchů, mimo jiné i dobytí Kyjeva, ale nakonec byly nuceny k ústupu. Poláci byli naopak rádi, že se jim podařilo zastavit útok bolševiků před Varšavou, později označovaný jako zázrak na Visle. Rižský mír rozdělil nakonec Ukrajinu mezi Polsko a Rusko a Petljura se stal hlavou ukrajinské exilové vlády sídlící v Tarnówě a posléze ve Varšavě. Nakonec byl nucen prchnout do Paříže, kde byl v roce 1926 zavražděn údajně sovětským agentem. V dobách předválečné Polské druhé republiky se ne vždy stavěli Poláci k Ukrajincům příznivě, spíše se snažili o jejich polonizaci.
Po uzavření smlouvy nacistického Německa se Sovětským svazem, známé jako pakt Ribentrop-Molotov v srpnu 1939 se naopak Polsko stalo obětí společné agrese obou velmocí. Rudá armáda obsadila Ukrajinci obývané oblasti, které s výjimkou okolí města Bialystok Polsku po 2. světové válce nevrátila.
Polská strana považuje návrhy Vladimíra Žirinovského na anexi části území Ukrajiny jako spřátelené země za absurdní. Polsko je nejvlivnějším členem NATO z nově přijatých východoevropských zemí a s podobnými anexemi má samo špatné zkušenosti. A je naopak zastáncem radikálního postupu proti Putinovu Rusku.
Polsko o víkendu vyzvalo Spojené státy k posílení své vojenské přítomnosti v zemi a v regionu. Varšava rovněž v souvislosti s napjatou situací na Ukrajině urychlí nákup vlastního protiraketového systému. Protivník Baracka Obamy v prezidentských volbách v roce 2012, tehdejší republikánský kandidát Mitt Romney prohlásil, že současný šéf Bílého domu je naivní, pokud jde o Rusko, vytvořil si ohledně záměrů Ruska "mylný úsudek" a se spojenci měl dřív pracovat na tom, aby si vyjasnili, jaký trest by Rusku v případě vpádu na Ukrajinu hrozil.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rozhlas.cz
