Tak to nyní můžeme tvrdit o krátké historii ministátu, který na nevyjasněné hranici Chorvatska a Srbska vyhlásil v dubnu člen české Strany svobodných občanů Vít Jedlička. Nazval jej Svobodná republika Liberland. Má 7 kilometrů čtverečních a před svou nečekanou liberlandizací se mu říkalo Gornja Siga.
Byla by zde omezená moc vlády, daně by se platily jen dobrovolně a lidé by se vzájemně respektovali. Alespoň podle „prezidenta“ Jedličky. O občanství už požádalo údajně přes 22 000 lidí. Nejvíce Srbů, Chorvatů, Britů, Němců, Švýcarů, ale i z Kajmanských ostrovů, nebo Tchaj-wanu.
Srbsko, alespoň oficiálně si na území mikro quasi státu neklade nároky, na rozdíl od konkurenčního ministátu Jižní Maudlandia, který si prý toto území nárokovalo jako svůj mikroregion Pannonia už v březnu.
Liberland, který je větší než dva všeobecně mezinárodně uznávané státy Vatikán a Monako už má svou vlajku, státní hymnu a dokonce je už také jednou mezinárodně uznán nikým neuznaným Královstvím severního Súdánu.
Jakkoli se projekt českého občana může zdát bizarní, netrvalo dlouho, když opět na nikým nenárokovaném území mezi státy bývalé Jugoslávie, tentokrát Slovinskem a Chorvatskem, vznikl Poláky založený stát Království Enklávy.
Navzdory faktu, že má pouhých 100 metrů čtverečních, o občanství už prý požádalo 5 000 lidí a má dokonce 4 úřední jazyky: polštinu, chorvatštinu angličtinu a čínštinu. S podobnými projekty jako by se s nadsázkou řečeno roztrhl pytel.
Možná bychom se všemu měli spíše zasmát, ale zase takové humorné to není. Mikrostáty vznikají tam, kde od dob rozpadu Jugoslávie nebyly přesně vytyčeny hranice. A co to v uplynulých dobách přineslo, všichni víme. Ne že bych předpokládal možnost ozbrojeného konfliktu, už proto, že si zmíněná území kromě novo států nikdo nenárokuje.
Jenže už se začínají objevovat komentáře typu. Proč Srbové nejsou proti projektu českého občana, který byl v Chorvatsku označen za velkosrba a proč ho naopak chorvatští policisté zatkli.
Prý to znamená, že je Liberland v souladu s obvyklou balkánskou praxí obsazování cizích území, která v tomto případě ohrožuje chorvatskou územní celistvost, a že bude snadno využitelná stoupenci teorie Velkého Srbska a otevírat Pandořinu skříňku stále ještě ne zcela přesně vymezené hranice obou zemí.
Jsou zde i další neobydlené území, třeba Vukovarský ostrov, kde se občas setkají maximálně rybáři. Ale ve světě je řada neobydlených míst, o které vedou spory velmoci. Připomeňme Spratlyho ostrovy ve východočínském moři, jejichž okolí je bohaté na naftu a plyn, o které vedou dlouholeté spory Peking a Tokio.
Vít Jedlička chtěl pochopitelně především mediálně zviditelnit českou Stranu svobodných občanů. To se podařilo. Dovolává se setkání s prezidenty Srbska a Chorvatska, aby byly navázány přátelské sousedské vztahy. Ale ty mezi sebou nemají ideální ani obě zmíněné země a zvlášť v oblasti Východní Slavonie, kde Jedličkův stát nestát leží je prakticky od počátku rozpadu Jugoslávie kritická.
Chorvatsko teď využívá výhody, že na rozdíl od Srbska je členem Evropské unie, o což Srbsko usiluje také. Záhřeb vždy připomíná, že s přijetím Srbska bude souhlasit pouze tehdy, když Bělehrad vyřeší i podmínky rozhraničení.
Kromě Liberlandu existuje na hranici Srbska a Chorvatska 11 000 hektarů sporné půdy. Oficiální místa se věcí v tuto chvíli nezabývají. Ale chorvatští internetoví debatéři ano. Některé návrhy podobných individuí: Jedno z nich ironicky vyzývá srbského premiéra, aby nechal sporná území zaplavit vodami Dunaje, ať z toho raději nemá nikdo nic v rámci prý tradičního srbského dělání si naschválů a dojení sousedovic krávy.
V debatě se ale, tentokrát v rámci jejího uvolnění, objevila i jedna analogická pesachovskému židovskému přání. Místo příští rok v Jeruzalémě zmíněný debatér vyzval: Příští rok v Liberlandu.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
