„Když Francie a Německo konají společně, mívá to velký vliv na osud světa,“ dodal optimisticky před odletem francouzský prezident.
Neúspěšných pokusů zastavit konflikt na Ukrajině jsme v uplynulých měsících zaznamenali několik. Většinou k plnění podmínek různých mírových plánů obě strany přistupovaly laxně a v posledních týdnech napětí výrazně eskalovalo.
Povstalci zaznamenali za podpory z Ruska řadu územních zisků a mají v tomto momentně navrch. I proto ukrajinský prezident Porošenko požádal členské země NATO o dodávky moderních bojových systémů. Těch se však podle všeho nedočká.
Konkrétní obsah toho, co hodlají kancléřka Merkelová a prezident Hollande v Kyjevě a Moskvě navrhnout zatím není znám. Jejich iniciativa má ale v každém případě podporu jak NATO, tak i Evropské unie, což deklarovala šéfka její diplomacie Federica Mogheriniová.
K dodávkám zbraní Ukrajině jsou skeptické Spojené státy, Francie, ale i Aliance jako celek. Nicméně nová bezpečnostní situace v Evropě se začíná v aktivitách Aliance projevovat.
Jak dnes řekl její generální tajemník Jens Stoltenberg, NATO zvýší početní stav svých jednotek rychlé reakce z 13 000 na 30 000 vojáků. „Žijeme v době extrémně kritické pro bezpečnost Evropy, především kvůli událostem na Ukrajině a aktivitám Islámského státu,“ konstatoval šéf NATO.
Zároveň potvrdil, že by měla vzniknout asi 5 tisícová jednotka super rychlé reakce. V případě ohrožení členské země by první části takové jednotky měly dokázat na jejím území zasáhnout v řádu několika málo dní, nejčastěji se hovoří už o 48 hodinách.
V rámci toho budou na východní hranici Aliance v šesti členských zemích vytvořeny štábní a velitelská centra v Polsku, Bulharsku, Rumunsku, v Lotyšsku, na Litvě a v Estonsku. Podle diplomatických zdrojů vyjádřily zájem o zřízení obdobných velitelství do budoucna i Slovensko a Maďarsko.
Tváří v tvář nebezpečí z Ruska se nám Evropa mění před očima a s ní mizí i některé historické stereotypy. Kdo by po desetiletích chladných vztahů po 2. světové válce, ale i po rozpadu východního bloku, které vládly mezi Německem a Polskem, v uvozovkách jásal nad zprávou, že se němečtí vojáci budou účastnit velkého vojenského cvičení na polském území.
Včerejší vydání polského deníku Rzeczpospolita označuje plánovanou účast sedmnácti stovek německých vojáků v rámci desetitisícového cvičení Aliance, nazvaného Úder šavlí, za bezprecedentní a přelomovou událost ve vzájemných vztazích.
Navíc už letos mají být některé polské jednotky včleňovány do německých a naopak. Vzorem je brigáda francouzsko-německá, která byla vytvořena v roce 1987 za vlád kancléře Helmutha Kohla a prezidenta Francoise Mitterranda.
Co se týče polsko- německé jednotky, hovoří diplomatické zdroje do budoucna dokonce o vytvoření společné divize.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Český rozhlas
