Fischer, jako většina eurobudovatelů, ovšem staví argument na hlavu, nepřipustí, že příčinou jeho “existenciální krize” je samotný projekt eura, že euro (a unijní dotace) přispělo k předlužení a oslabení slabých ekonomik a ze sevření společné měny, tak jako z deflačních škrtů v jihozóně, není zřejmě jiné cesty než rozpad. Ani nové zatím neveřejné přípravy na sumit po řeckých a francouzských volbách, které mají připravit půdu pro fiskální unii, nic nevyřeší, mohou jen celou krizi eura prodlužovat do hořkého konce. Je dojemné, že tzv. elity už připouštějí nejen odchod Řecka, ale i dříve popíraný a nemyslitelný rozpad eurozóny. Kéž by měly jednou pravdu! Nic horšího než řecké volby, které odsouhlasí mučivou a bezvýchodnou situaci kolabující společnosti si nelze ani představit (rozpad hospodářství, rodinných vztahů, masová emigrace, sebevraždy).

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alexander Tomský