Stala se nástrojem vzdělání, propagandy a zábavy. Bez tištěné knihy, sto tisíckrát levnější než opis manuskriptu, by nikdy nedošlo k tak dynamickému rozmachu evropské vědy, umění, svobody a blahobytu.

Pět století přibývá knih i čtenářů, soukromých, školních i veřejných knihoven, nakladatelů a knihkupců. S růstem obyvatelstva a životní úrovně expandoval i knižní trh a renomovaní nakladatelé (často milionáři) podporováni normativním státem, školou i soukromými patrony (Nobel, Booker, Pullitzer) pečovali o kvalitní redakci a propagaci významných autorů. Až do poloviny dvacátého století byly bestsellery vysoce hodnotnou dodnes uznávanou literaturou. Šmíra existovala jen na okraji veřejného zájmu.

Demokratizace společnosti a stále levnější produkce všechno změnila. O tom, co budou lidé číst, nerozhodují recenzenti, ale tržní úspěch, podporovaný novým médiem, filmovou adaptací. Samozřejmě i dnes najdeme v tabulkách světových bestsellerů díla srovnatelná s Dumasem, Dickensem, Austenovou či Čechovem, ale jde o výjimky. Ani renomovaná nakladatelství jako Mondadori nebo Orion se nestydi vydávat pornografii.

Globalizace a reklamní výhoda masivního trhu globálního jazyka (cca miliarda čtenářů) radikálně změnila tržní prostředí. Když jsem v Londýně (1985) navštívil šéfredaktora jednoho většího nakladatelství a zeptal se, co bude dělat, když mu 400 novinek stěží vydělalo na režii, dostal jsem lakonickou odpověď: „Zdvojnásobím produkci.“ Nevyslovený předpoklad, že uloví světový trhák. Honbu za bestsellerem posíil nejen rostoucí trh, ale také druhá technologická revoluce. Elektronická sazba zlikvidovala Gutenbergovy sazeče, zlevnila redakční práci a výkonnější offsetová technologie radikálně snížila výrobní náklady.