V jednom hadísu stojí, že Umar před konverzí svázal svou sestru a nutil ji od islámu odejít. 30 Údajně také brutálně zbil svou služku. Umar byl násilník, a to jak před, tak po přestupu na víru. Blízkému východu je myšlenka individualismu cizí. Víra a činy jednotlivce se zde považují za veřejnou záležitost. Obzvlášť ženám není dovoleno rozhodovat samy za sebe. Ještě v dnešní době jsou muslimky vražděny, pokud se rozhodnou vzít si bez svolení rodiny muže, kterého si samy vyberou.
Dalším příkladem údajného pronásledování má být příběh Utmána, kterého zajal a svázal jeho strýc Hakám. Hakám se synovce zeptal: „To je ti milejší nová víra než víra tvých otců? Přísahám, že tě nepustím, dokud se toho nového náboženství nezřekneš.“ Utmán odpověděl: „Při Pánu, nikdy svou víru neopustím!“ Když Hakám uviděl synovcovu odhodlanost, nechal ho jít. Copak můžeme tohle označit za náboženské pronásledování?
Někdy nátlak rodiny zafungoval a děti byly přinuceny islám opustit. To Mohameda vystrašilo. Aby odpadlictví zarazil, přikázal svým stoupencům odejít z Mekky. Celkem 83 muslimů se uchýlilo do Habeše. Jejich příbuzní za nimi vyslali dva posly a požadovali, aby jim habešský král Negus muslimy vydal, on však odmítl. Poslové se poradili a jeden z nich řekl: „Zítra králi povím něco, co ho přinutí je vyhnat.“ Jeho společník odpověděl: „To nesmíš, jsou to naši příbuzní, i když se obrátili proti nám.“
To je dostatečný důkaz, že muslimové se nikdy nesetkali s náboženskou perzekucí, tak jak tomu pojmu rozumíme my. Mekkánci chtěli své děti zpátky, nepřáli si ale, aby se na ně král rozzlobil a ublížil jim. Negus byl křesťan a posel mu chtěl říct, že muslimové urážejí Ježíše, protože popírají jeho božství a nazývají ho otrokem. Dochoval se příběh o pronásledování ženy jménem Summajja. Tvrdí se, že Summajja, její manžel Jásir a syn Ammár byli přinuceni sedět venku na slunci a zřeknout se své víry, načež byli zabiti. Je podivuhodné, že přestože muslimové příběhy o svém utlačování obvykle nadšeně vytrubují do světa, Ibn Ishák Summajjině údajnému mučednictví nevěnuje víc než jednu krátkou větu. Nezasloužila by si první muslimská mučednice trochu víc prostoru?
William Muir cituje Ibn Sa’da a tvrdí, že Jásir zemřel přirozenou smrtí, Summajja se provdala za řeckého otroka Azraka a měla s ním dceru jménem Salma. Jak tedy máme rozumět tomu, že zemřela v Mekce? Azrak žil v Tajfu a byl to jeden z těch otroků, kteří po dobytí města (přibližně o patnáct let později) přeběhli k Mohamedovi. Logickým závěrem tedy je, že Summajja si po Jásirově smrti vzala Azraka a žila s ním v Tajfu a že celá ta historka o jejím pronásledování a mučednictví je podvržená.
před, tak po přestupu na víru. Blízkému východu je myšlenka individualismu cizí. Víra a činy jednotlivce se zde považují za veřejnou záležitost. Obzvlášť ženám není dovoleno rozhodovat samy za sebe. Ještě v dnešní době jsou muslimky vražděny, pokud se rozhodnou vzít si bez svolení rodiny muže, kterého si samy vyberou.
Mohamed proti otroctví nic neměl. Když se později dostal k moci, zotročil tisíce svobodných lidí. Jeho příkaz k opuštění Mekky ale narušoval společenský řád a naváděl ke vzpouře. Z toho důvodu a kvůli neustálému výsměchu mekkánskému náboženství se z Mohameda stala persona non grata. Nikdy ale nedošlo k tomu, že by byl pro svou víru pronásledován. Muslimové tvrdí mnoho nepodložených věcí. Polyteistům obecně je úplně ukradené, čemu věří ostatní. Ze své podstaty jsou to pluralisté. V Kábě se nacházelo 360 model, z nichž každá byla patronem jiného kmene.
V Arábii se věřilo v judaismus, křesťanství, zoroastriánství, dnes již zaniklou monoteistickou víru sabejců a jiná náboženství, která jejich stoupenci praktikovali zcela svobodně a otevřeně. Své přesvědčení zde hlásali i proroci dalších vyznání. Náboženská netolerance přišla do Arábie až s islámem.
Existuje příběh o jistém Abdulláhovi ibn Masúdovi, který přišel na náboženské shromáždění Kurajšovců a začal pokřikovat verše koránu. Lidé si lámali hlavu, co to dělá. Když pochopili, že recituje korán, propleskli ho a vyhodili ven. 35 Abdulláh byl výtržník, který na shromáždění přišel provokovat a pobuřovat. Kurajšovci ho zbili, protože obtěžoval.
Co by asi udělali muslimové, kdyby někdo vstoupil do mešity a začal recitovat posvátný text jiného náboženství? Vždyť například v Saúdské Arábii není dovoleno číst Bibli ani v soukromí svého domova! Muslimové dnes stavějí mešity a minarety v každém západním městě a znečišťují vzduch hlasitým svoláváním k modlitbě. Účel je stejný. Jejich činy, způsob oblékání i to, jak stojí uprostřed silnice, blokují dopravu a předstírají modlitbu, to vše má provokovat. Neexistuje jediný důkaz, že by Mekkánci Mohameda a jeho příznivce kdy pronásledovali. Muslimové to nicméně tvrdí, protože to tvrdil i jejich prorok. Udivující je, že do této pasti spadlo i mnoho historiků, kteří islámu nejsou zrovna nakloněni, a kteří tuto nepravdu i přesto šíří.
Pokračování v knize Jak porozumět Mohamedovi a muslimům zde.
Vyšlo na eurabia.parlamentnilisty.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
