Stále mne ale udivuje, že je časopis, který se ještě donedávna (do nástupu Pavla Šafra na post šéfredaktora) těšil poměrně vysoké společenské prestiži, spokojený s poměry, které v naší zemi panují. Nebo se jen „blíže spojil“ s vládnoucím establishmentem? 

Sám samozřejmě nevím, jestli v politice skončím dobře nebo špatně, pro mě osobně je trauma, že vůbec do politiky jdu (jenže mám opravdu pocit, že něco dělat musím). Proto také nechci kandidovat do sněmovny, kde se často tlachá o ničem a pak se schválí patlanina (naposled třeba nemasný neslaný zákon o veřejných zakázkách), která má za cíl na chvíli umlčet novináře a veřejnost.

Píšete, pane Holče, že v politice skončím jako "ostatní" podnikatelé. Vzpomínáte přitom hlavně Víta Bártu, který podle mě není žádný podnikatel, ale odsouzený zločinec, který svůj byznys založil na kšeftech s některými pražskými městskými částmi, se státem, na špiclování politiků a šikanování svých oponentů. Ale srovnání Babiše s Bártou už bylo opravdu dost a soudný člověk na ně má jasný názor.

Máte určitě pravdu, že podnikání a politika asi vyžadují jiné schopnosti. Zvlášť mluvíme-li o politice na český způsob, který je často založen na kariérismu a rozkrádání státních prostředků těmi, kteří by se podnikáním neuživili. S tímto přístupem by se v podnikání moc prosadit nedalo.

Já sám se podnikáním živím docela dobře, rozhodně si nepotřebuji v politice ani nakrást ani si leštit své ego. Koncept "řízení státu jako firmy" zde nikdo ještě nenabídl, protože by se musel skutečně zodpovídat před voliči, svými akcionáři. Musel by zkrátka přijmout odpovědnost, což se v české politice nenosí.