Příběh s tzv. Islámským státem je od okamžiku svého vzniku tak moc podezřelý, že mi každá další informace jen potvrzuje můj počáteční dojem. Že máme do činění s divadlem pro veřejnost. Veřejnost více méně akceptovala divadla předchozí, jako bylo jedenácté září, mýtus Al-Kaidy, Breivik, mýtus zlého Saddáma či zlého Putina. Není důvod, proč by se tento příběh Al-Kaidy nemohl po čase úspěšně recyklovat.

Al Kajda jako nesmyslný název

Připomeňme si, že slovo al-qaida je v arabštině odvozené od významu základna, báze, databáze, soubor či seznam. Bývalý francouzský zpravodajský důstojník Pierre-Henry Bunel říká, že to bylo v polovině 80. let označení počítačového souboru používaného sekretariátem prozápadní Islámské konference. To, že by islámská teroristická skupina pojmenovala sama sebe "seznam", zjevně nikomu v Evropě nepřipadalo být postavené na hlavu. Co však je jisté, že Ústřední zpravodajská služba vedla seznam osob, žijících na Blízkém východě, kterým platila výcvik, vyplácela měsíční gáži, a celkově do mudžahídů investovala 3 miliardy dolarů.

Al Kajda jako zpravodajský vynález

Al Kaida byla zpravodajský výrobek, používaný Washingtonem na destabilizování a ničení suverénních zemí. Zatímco byla udržována iluze vnějšího nepřítele, který ohrožuje bezpečí západního světa. Britský ministr zahraničních věcí Robin Cook, toto řekl 4 týdny před svojí smrtí pro list Guardian. Šlo podle něj o seznam tisíců mezinárodních mudžáhidů a obchodníku se zbraněmi, které používali Američané a Saudové primárně na vypuzení Sovětů z Afghanistánu. A to, co jsem zde uvedl, je poměrně známé a bezesporné. Reaganova administrativa měla zničení Ruska jako svůj hlavní cíl a mudžáhidové měli být tohoto cíle nástrojem. Velmi dobře to popisuje tento speciál BBC. 

Islámský stát jako recyklovaná Al Kajda

O dvacet, třicet let později, se příběh s Islámkým státem opakuje jako Al-Kaida v bleděmodrém. Čtěte dál, jestli nevěříte. Seznam mudžáhidů nebyl nikdy rozpuštěn. Západ použil tyto individua závislé na penězích Západu na svržení Kaddáfího vlády v Libyi. Kde se ukázalo, že i když jste přítelem Západu a čile s ním obchodujete a se všemi se plácáte po ramenou, neznamená to, že vás zítra nezastřelí. Poté Západ použil tuto skupinu na svržení Assadova režimu v Sýrii, kde se objevuje pod názvem Svobodná syrská armáda. Assadovo svržení se však Západu nepodařilo stejně úspěšně jako v Libyi. Výsledkem je přesto rozvrácená země, 210 tisíc mrtvých Syřanů a 5 milionů syrských migrantů, které je obtížné poslat zpátky. Název Islámský stát je mimochodem stejně slaboduchý, jako název Al-Kaida. To, co Islámský stát reprezentuje, bychom zrovna s islámem vůbec spojovat neměli.

Kdo potřebuje Islámský stát

Cílem Islámského státu může být klidně Evropa, tváří v tvář demografickému vývoji. Například Bosna přestává být pomalu bezpečná. Ale stejně velká je touha Západu v posilování vojenského a zbrojního rozpočtu. Protože vojenská výroba posiluje domácí ekonomiku a především hojí banky z jejich nesplacených úvěrů. Což však neplatí, pokud není zrovna k mání žádný nepřítel. A tak nepřítele klidně i zaplatíme, abychom nějakého měli. Autor výbuchu v turistickém letovisku v Tunisu je znám. Kazatel Hania al-Siba. Žije už 15 let poklidně v Londýně z britských sociálních dávek. A britské úřady se tváří, že to je tak v pořádku. Jistě, vždyť nepřítele koncerny potřebují, protože bez něho by jejich businness vyschnul.