V na začátku druhé poloviny dubna k tomu proběhlo dvoudenní zasedání Rady pro zahraniční věci a jednání ministrů obrany EU za přítomnosti generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga. Cílem je vyvíjet novou strategii urychlující rozhodování v reakci na podobné typy nekonvenční války. Má být připravena do červencového summitu Aliance ve Varšavě. 

Hybridní hrozbou se v unijním a aliančním pojetí nazývají nepřátelské aktivity, jejímž cílem může být způsobit přímé škody, omezit fungování státu, vytvářet nepřehledné situace nebo destabilizovat společnost, aniž by byla formálně vyhlášena válka. Hrozby jsou rozmanitou kombinací konvenčních i nekonvenčních, vojenských i nevojenských, zjevných i skrytých akcí prováděných buď státními, nebo i nestátními aktéry.

Pojem hybridní válka zavedl údajně před osmi lety podplukovník námořní pěchoty v záloze a nyní profesor Frank G. Hoffman z Centra pro výzkum hrozeb a příležitostí z Potomacu. Říká se to ale také o Erinu Simpsonovi ze štábní školy také námořní pěchoty v Kilcullenu.

Zatím jsme znali válku studenou, vedli války světové, klasické, jaderné, totální, lokální, asymetrické, partyzánské, občanské, ideologické, chemické, biologické, náboženské i svaté. Ukrajinským konfliktem dostala právě hybridní válka aktuální podobu.