Stačilo, aby moderátor povolil uzdu a polemika se neukázněností předsedy ODS změnila v hádku dvou hokyní. Václav Moravec to zjevně neudělal bezděky, ani z respektu k dvěma čelným politikům, ale zjevně záměrně, jak to nakonec i okomentoval, aby dal veřejnosti najevo, jaké to politiky ve standardních politických stranách máme.

Nevím, jakého mediálního poradce premiér má, vypadalo to, že žádného, i když by se to zdálo nepochopitelné. Stačilo přece, aby Petra Fialu nechal mluvit, jak dlouho chce. Jeho chatrná připravenost na mediální vystoupení je dlouhodobě známá. Čím déle mluví, tím větší to má bumerangový efekt. Stále spoléhá na to, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Ale zapomíná, že to platí v totalitních společnostech, kde neexistuje svoboda projevu. V demokracii podobná praxe musí mít sofistikovanější, ne prvoplánovou podobu. Sobotkovi v lepším případě stačilo hlásit se o slovo zvednutím ruky jako ve škole a několikrát říct „Skáčete do řeči"!

Petr Fiala to jen v první půlhodině pořadu udělal nejen Sobotkovi, ale i Moravcovi snad patnáctkrát. Poté to nemělo smysl počítat, to když se Sobotka k podobnému počínání nechal Fialou svést, diskuse se poté v některých partiích i při opakovaném poslechu stala nesledovatelnou.