Antonín Ticháček: 25 let politické fašizace demokracie je podhoubím pro malverzaci a hamižný PPP

13.12.2014 16:23 | Zprávy

V denním tisku jsme se před časem od pana premiéra Sobotky dozvěděli, „jak umí slučovat oheň s vodou“. Přitom nešlo o nic jiného než o z EU vynucené vydání zákona o státní službě, majícím garantovat depolitizaci státní správy.

Antonín Ticháček: 25 let politické fašizace demokracie je podhoubím pro malverzaci a hamižný PPP
Foto: red
Popisek: MVDr. Antonín Ticháček

Z lučební premiérovy dílny vyšla jen náležitě "vykastrovaná , či vykostěná“ verze,  vůbec negarantující depolitizaci státní správy požadovanou z EU. Naopak, vznikl bezzubý bastard, neohrožující pokračování  politizace, ale i  byrokratizace trvale bobtnající státní správy. Z moci politiků ustavení  vládní a správní manažeři si totiž dovedli a dovedou vytvářet dost prostoru i  pro  své, často nemravné  správní a finanční aktivity, za něž nemuseli po celých 25 let, ale nemusí ani dnes  nést  jak morální, tak  hmotnou  odpovědnost", ve vyspělých  demokraciích běžnou. 

V ČR tak vznikl sitcom v podobě  hamižnických osobních programů vládních, poslaneckých a jim poplatných činitelů ve stylu Plunder Program of Politicians (PPP) . Kořeny tohoto programu lze spatřovat v tvorbě falešně mesiášské, neoliberální scholastické profesorské ekonomické strategie, zpestřované "zhasínání světla, úprkem ekonomie před právem i spravedlností, v bankovním socializmu etc.  Nic tak v ČR nebránilo profesionalizaci, opět velkoryse pojatých  malverzačních procesů ze státních zdrojů, kdy po rudé vládě pokračovaly střídavě modré a oranžové vlády, které všechny  bujaře pokračovaly v praxi "privatizace výnosů a etatizace ztrát." Trvale byl a je pěstován režim nastolené fašizaci demokracie,  režim nezodpovědného stranického povýšenectví, při odmítání pokusů občanské laické i odborné veřejnosti o účinný management zdola.  Sociologovo případné označení  ignorantského, korupčnického mocenství politiků za  "krizi v  zacházení s demokracií", tak koncem devadesátých let stály každého z nás 100.000 Kč. 

Jak také jinak, když v rámci kooperačních působností EU čtyři europoslanci pověření kontrolou  čerpání dotačních titulů EU v naší zemi konstatovali , že „ ČR má už třetím rokem nejvíce chyb ze všech členských států EU. Situace se prý ale zlepšuje, přinejmenším v kontrolní činnosti, protože se odhalují stále nové a nové chyby.” Bruselským kontrolorům, jak vidno, nechyběla příslušná dávka sarkasmu, když takto diplomaticky popsali stav věcí veřejných a národohospodářských v ČR.   Těžko říci, proč europoslankyně paní Ingeborg Grässleová na hranou spokojenost nepřistoupila a řekla pravdu. Prohlásila totiž, že "Češi by neměli z evropských zdrojů dostat ani korunu a ještě by měli spoustu peněz vracet. Vymysleli takový způsob čerpání, který zřejmě záměrně vytváří prostor pro podvody s evropskými penězi. Dosud se prý nevysvětlilo, jak bylo možné, že se vytvořil takový systém, který v několika stupních nad sebou kryl podvody a korupce, ke kterým docházelo v nižších úrovních. Češi neumějí s penězi zacházet, chovají se jako v Řecku, nedá se jim věřit, když něco slíbí, a podvody kryjí dodnes". Taková kritika byla českými úředníky přijata se zřetelnými rozpaky, sváděli vinu na sebe navzájem, aniž by se předmětně zabývali svou morální, nemluvě o hmotné responzibilitě. Věcně správného, insttucionalizovaného i presonifikovaného  pojmenování reality, čerpání a využívání finančních prostředků z EU resp. informací a auditů o ní, se veřejnosti  nedostalo. Podle aktuální zprávy EU Report 2014 však může ČR v končícím programovém období přijít až o 65 mld. korun na projekty financované z evropských prostředků. Z hlediska čerpání evropských peněz je ČR trvale nejhorší z celé Unie.

Konnrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu, ale i nedůvěra a bdělost občanů, jsou stále větším hřebík v botě politiků. Je tomu tak i s ohledem na výsledky prověrek "hospodaření"  na MZe  v období  2010 až 2012, případně v dalších časových souvislostech. Kontrola  byla proveden od února do srpna 2013 a zpráva NKÚ předmětně konstatuje, že "v programech využívaných v kontrolovaném období byly zjištěny obecně formulované a velmi podobné cíle, například “optimalizovat hospodaření s vodou se zřetelem na udržení funkcí krajiny a zároveň zdokonalit systémy hospodaření s vodou v krajině“.

Rovněž některé očekávané přínosy byly uváděny v obecné rovině, např. „zlepšení zdravotního stavu zemědělských plodin, hospodářských zvířat nebo lesů“. Bez komentáře ponechávám zaznamenané vydání 13 milionů Kč na výzkum pitelnosti piva v ČR. Takové a řada podobných přínosů jsou obtížně ověřitelné a použitelné k hodnocení efektivnosti programu. MZe, které nezpracovalo dostatečně podrobná a přesná pravidla hodnocení přínosů, a tím nezamezilo rozdílnému přístupu k vyhodnocování výsledků podpořených projektů. Současně Mze “nestanovilo ve smlouvách o podpoře uzavíraných s příjemci podpory vždy konkrétní a měřitelné cíle a pro praxi využitelné výsledky. U projektů ukončených v roce 2012 neuzavřelo s příjemci ve většině případů smlouvy o využití výsledků projektů včetně plánu užití výsledků, nemůže tedy sledovat praktické využití získaných výsledků". NKÚ vidí hlavní důvody tohoto stavu ve špatném výběru projektů, jejich předražení, v pomalém, co do provozní účinnosti nedostatečně kontrolovaném čerpání peněz.

Exemplárním příkladem “vládního hospodaření" je dáno shrnutím a vyhodnocením kontrolních závěrů ve Věstníku NKU ( 13/08 Peněžní prostředky určené na účelovou podporu zemědělského výzkumu, vývoje a inovací prostřednictvím rozpočtové kapitoly Ministerstvo zemědělství), které k účelové podpoře  zemědělského výzkumu v letech 2010–2012 činila 1,2 mld. Kč.  Zpráva uvádí, že  "financování bylo prováděno prostřednictvím programů, které neměly vždy konkrétní, měřitelné a jednoznačně ověřitelné cíle. Veřejné soutěže, při kterých byly vybírány projekty k podpoře, nebyly transparentní a neměly jasná a všem účastníkům známá pravidla. MZe nechávalo v celém systému účelové podpory VaVaI zpracovávat oponentní posudky, které však nebyly účelně využívány; zároveň nemělo zpracovanou databázi oponentů a pravidla pro jejich výběr". Peněžní prostředky státního rozpočtu byly údajně použity na financování aplikovaného výzkumu, MZe však nezpracovalo dostatečně podrobná a přesná pravidla hodnocení přínosů, a tím nezamezilo rozdílnému přístupu k vyhodnocování výsledků podpořených projektů. Současně nestanovilo ve smlouvách o podpoře uzavíraných s příjemci podpory vždy konkrétní a měřitelné cíle a pro praxi využitelné výsledky. U projektů ukončených v roce 2012 neuzavřelo s příjemci ve většině případů smlouvy o využití výsledků projektů včetně plánu užití výsledků, nemůže tedy sledovat praktické využití získaných výsledků. Tyto skutečnosti byly a jsou základem výhrad k působnostem Mze na úseku odborného provozního poradenství ze strany multidisciplinární skupiny odborníků.  Politizace národního hospodářství, povětšině bez zpětných vazeb na život a problematiku občanů či provozní praxe, ignorovala nejen strategické a koncepční potřeby země, ale také pokusy laické i odborné veřejnosti o management zdola. Politické, vládní i nevládní útvary si celých 25 let vystačily s neoliberálními scholastickými improvizacemi, počínaje profesorskou privatizací, s “neviditelnou rukou trhu”, bez odpovědné koncepční a strategické politiky státu.  Až pod tlakem EU byly v minulém roce zpracovány zásady Strategie pro růst -české zemědělství a potravinářství po roce 2013 (12.12.2012). Týmově a odpovědně zpracované strategické rozvojové cíle plně dokládají dvacetiletou jízdu našich vlád „na mrtvém koni“. LIB i LAB vlády tpělivě a vědomě ukládaly do skříní kostlivce, aby je při následně získané moci mohly objevovat, aniž by si v časech opozičního postavení připouštěly jakoukoliv spoluodpovědnost, pomineme-li mzdově nenasytné, ale nefunkční parlamentní zastupitelské “pojistky”.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Názory, ParlamentniListy.cz

Zajímalo by mě, jaký je zájem o kandidaturu za SOCDEM?

Hledal jsem totiž kandidáty, ale žádné jsem ani na vašich stránkách nenašel. Nebo jich snad máte tolik, že nevíte koho vybrat? To dost pochybuji, když od vás dost politiků přešlo jinam, což teda já neschvaluju a takové politiky nevolím

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pavel Foltán: Jááá su malýýý myslivéééčééék

17:25 Pavel Foltán: Jááá su malýýý myslivéééčééék

„Jááá su malýýý myslivéééčééék sotvááá flintůůů nesůůů …“ Kdo by neznal tohle a další halekání nocí,…