Byla vznesena kritika, že je málo schémat „ušitých na míru“, že závazky na 5 let jsou v řadě případů příliš dlouhé, navíc některá opatření schémat obsahují ještě další povinnosti, které již nejsou nijak kompenzovány. Budoucnost je třeba vidět  v pružných systémech, lepší přispůsobivosti, přístup přes kontrakty, v lepším poradním systému“.

Multidisciplinární skupina odborníků ustavená v souladu s pokynem expremiéra Fischera na VUŽV Uhřiněves vydala již dne 15.1.2010 pro vládní i chovatelské instituce  stanovisko k  neuspokojivému vývoji agrarního sektoru ČR, jmenovitě k situaci v živočišné výrobě, i k neuspokojivým působnostem státu, resp. Mze ČR,  v systému odborného poradenství. Po celých dvacet pět let přibývalo neřešených problémů, v rámci EU se produkce a konkurenceschopnost českého  zemědělství a potravinářství trvale snižovala při drtivých důsledcích pro stav sektoru českého chovatelství  i  agroenvronmentálního prostředí. Zemědělci a  potravináři , ale i veřejnost se znepokojením vnímali prudce rostoucí saldo dovozu potravin na úkor vlastní produkce,  na úkor našeho rurálního života, naší konkurenceschopnosti. Tytro poznatky z konzulentských  působností účastníků schůzky, ale i dalších příslušníků akademické obce působících v agrárním a edukačním sektoru, vydané stanovisko názorové a pracovní skupiny odborníků plně potvrdily. Cílem schůzky bylo nejen analyzovat hlavní příčiny krizové situace sektorů, ale především navrhnout způsob tvorby účinných nápravných opatření k jejímu řešení.

Jen funkční odborné provozní  poradenství v gesci státu může garantovat realizaci RIS 3 

Jako nejvhodnější pomoc státu odpovědného za Strategii zajištění bezpečnosti potravin v ČR po přistoupení k EU ( sp.zn.1277,15.12.2004) a za potravinové právo občanů ČR měla a nadále má ustavená názorová a pracovní skupina aplikaci systému poradenství ve znění Nařízení Rady EU 1782/2003. To se však převážně orientovalo na oblast zákonných požadavků GAEC (Good Agricultural and Environmental Conditions)  a SMR ( Statutory Management Requirements). Struktura působností Mze ČR v letech 2004-2010 však pro prosperitu agrárního a potravinového sektoru nebyla příliš účinná. Dokládá to edikt kolektivu autorů  „České zemědělství a potravinářství v rámci SZP EU po roce 2013“ ( Praha 12.12.2012), který klade důraz na S3 ( Smart Specialization Strategy) , na SWOT (Strenght,Weaknesses, Opportunuties, Threats) a také na I pilíř SZP , odst 16 požadavkem na „zásadní změnu systému podpory poradenství od podpory podnikání v poradenství směrem k podpoře poradenství v odnikání“.   Systém poradenství Mze pro 2009-2013 byl a je  provozně defektní , jak dokladají závěr Ročenky chovu skotu v ČR za rok 2013, kdy autoři  neváhají několik let stereotyppně opakovat, že „ke zlepšení stávající situace mohou přispět opatření na podnikové a nadpodnikové úrovni, což vyžaduje poochopení, politickou podporu a spolupráci nadpodnikových orgánů služeb, zpracovatelů a celé společnosti“.

Tato představa je však při absenci veřejně přístupného centrálního  informačního  pultu  s evidencí rizik a problémů umožňující mezisektorový kontakt a působnosti na principu prevence , jen deklaratorní iluzí. Analýza rizik jako základ operativního provozního poradenství v gesci státu s následným stanovením  odborných nápravných opatření a působnosti na principu prevence jsou v ČR na úrovni iluze. Státní dozorový systém (MZDr, SVS MZe, SZPI, SRS, ÚKZUZ) působí zásadně formou kontrolních a sankčních aktivit,  zasahuje až se vznikem porušení příslušné platné, v mnoha případech nadbytečné, legislativy. Státní dozor je funkčně nevyhovující, nemá vazby na bezprostředně nezbytné odborné poradenství a kontrolní činnosti, nepůsobí komplexně.