1.Proces úpadku společnosti  má kořeny v politizaci správy věcí veřejných

Stát se v ČR v duchu volební demokratury, na míle vzdálené deliberativní demokracii po dvaceti letech od „velvet revolution“,  „úspěšně“ dobral k  týmově praktikované, „organizované nezodpovědnosti“ politiků, GO i GO institucí. Jejich mravní bída s nezakrývaným syndromem hybris  a úspěšným obelháváním voličů každé čtyři roky,  je bez ohledu na mezinárodní okolnosti,  hlavní příčinou ekonomického a sociologického úpadku většiny občanů ČR. Vládnutí v duchu koaličních a opozíčních smluv, směřující vždy k malverzaci stále skromnějších státních prostředků přestává působit v duchu „salus rei publicae“,  nezajišťují veřejné zájmy, „public goods“, naopak pečuje o setrvávání ineptokracie a hladkého průběhu nepostihované  demokratury kleptokracie.

Občané naší republiky, ale i životodárný agrární a potravinový sektor naší země jsou za daných okolností vystaveni podmínkám, kdy se vládní usnesení, jako je „Strategie zajištění bezpečnosti potravin v ČR po přistoupení k EU“ (2004) a „Národní strategický plán rozvoje vekova (2006), dostaly do příkrého rozporu s provozní a životní realitou, představovanou narušením zabezpečování bezpečnosti potravin, food security.  

ČR neměla dvacet let vládní strategii rozvoje agrárního a potravinového sektoru, dodnes nemá funkční, účinnou koncepci provozního poradenství, garantovanou státem v ose stát – věda – praxe.  Úřad pro potraviny při MZe ČR  není očekávanou obdobou Evropského úřadu pro potraviny (European Food Safety Authority, EFSA), který je „nezávislý na ekonomických a politických zájmech“, a proto také v ČR absentují celostátně koordinované a účinné instituce pro komplexní provozní zemědělské a potravinové poradenství, v němž by byly zastoupeny působnosti všeobecných i specializovaných poradců,
využívajících laboratorního , diagnostického a infomačního pultu k analýze rizik a k racionálním nápravným opatřením. Nnaplňování této povinnosti nutně povede k potřebné resystemizaci stávající nedostatečně účinné koncepce poradenství MZe v ČR která není v sosuladu se „Zprávou Komise EU o používání zemědělského poradenského systému podle  Nařízení Rady ES č 73/2009 o Farm Advisory Systému (FAS), která dodnes ignoruje „Bílou knihou  o zdravotní nezávadnosti potravin“ ( Komise EU 719, 1999) při absenci účinných státních působností  v ose  STÁT - VĚDA - PRAXE , a nerovnosti marketingových vztahů v horizontální ose  PRODUKCE – ZPRACOVÁNÍ -  SPOTŘEBITEL.  

2. Marasmus státní a vládní politiky likviduje demokracii i food security    

Úpadek  agrárního a potravinového sektoru i venkova se přijetím SZP EU, korumpující zemědělce dotačními tituly k produkční selekci, k malovýrobě, či k úplné nečinnosti, zcela  nezadržitelně a v rozporu se „selským rozumem“ trvale prohluboval. Krizový vývoj státu, včetně jeho agrárního sektoru za „turecké hospodářství“ střídajících se Lib - Lab vlád, zákonitě přinesl také rozvrat v environmentálním a rurálním života. Libertariánsky plýtvavě jednající vlády, frekventovaně měnění ministři i hypertrofické a rozhazovačně sponzorované  instituce, samozřejmě „nepotřebovaly“ nezávislou kontrolu, či audity dokládající jejich populistické a ekonomicky sobecké počínání.

Pro klid neexistujícího svědomí našich VIP stačila frekventovaná  obměna vzájemně se pomlouvajících a za nic neodpovídajících vlád a jejich ministrů. Veřejné peníze postrádající nezávislý veřejný dohled formou   „cost benefit analyzis“, jakož i deficit státního rozpočtu  nakonec dohnal osvíceného ministra financí Janotu až k slovům, že při neustálém růstu schodku  „nechce být za ministra idiota“ ( DNES, 22.8.2009).  Místo postrádané vládní responsibility a účinných působností státu i NGO institucí totiž nastupovalo období politiky „profesionálně organizované nezodpovědnosti“(cit U.Beck). Vytratil se  princip brzd a rovnováh jednotlivých mocí daný logikou ústavy.  Bezzubé komentáře komorových a dalších prezidentů, svazových předsedů i dalších „reprezentantů agrárního  sektoru“ odtržených od praxe a zásad „udržitelného rozvoje a konkurenceschopnosti“, stejně tak mediální a investigativní poukazy na důsledky politických a podnikatelských zlořádů, nemohly zabránit režimu neviditelné ruky globalizace, privatizace a deregulace,  „měnícímu  občany i přírodu ve zboží exploatované za účelem zisku až do vyčerpání a kolapsu.“