Před tím vám všem oznámil, že poslední dobu života trávil v nemocnici (pravděpodobně na způsob LDN), kde se cítil jako ve vězení a proto se rozhodl život ukončit dobrovolně. Organizoval finanční sbírku na svou cestu do Paříže a pak do Švýcarska, kde si zaplatil eutanázii. Jak jste si mohli všimnout, profesor sice byl imobilní (na vozíčku), ale duševně naprosto v pořádku. Pravděpodobně cítil, že pro své příbuzné, kteří ho umístili na LDN, je již pouhou zátěží - možná mu to i dávali najevo -  a to zřejmě byl důvod k tomuto kroku, neboť se celkově cítil, jako přítěž, možná nejen pro své příbuzné. V naší moderní době totiž rodiče mají zákonnou odpovědnost za své ještě nedospělé děti, ale opačný závazek chybí. Děti by totiž měly nést zákonnou odpovědnost za klidné a spokojené stáří svých rodičů. Mne ale nejvíc zaráží, že lékař, který složil Hippokratovu přísahu, dokáže – za peníze – zabít člověka. Býti lékařem, to přece vždy bylo posláním a lékař vždy bojoval za záchranu života až do psledního dechu. Tak se ptám: KAM JSME SE TO DOSTALI. Nemáte pocit, že něco podobného, v protikladu se svou přísahou prováděli i lékaři SS? Rozdíl vidím pouze v tom, že lékaři SS Hippokratovu přísahu porušovali z ideologického přesvědčení a dnes se tak děje pro peníze.

MUDr. Bohdan Babinec, CSc.