Kdo vytvořil tento důchodový deficit, který se táhne jak červená niť celá desetiletí. Zapomněli jsme, jak „velký ekonomický génius“ přesunul přebytek důchodového účtu ve výši 270 miliard do státního rozpočtu, a jím se pak ucpávaly vzniklé díry, aby se mohl chlubit vyrovnaným rozpočtem? A prostředky z fondu národního majetku skončily stejně. Vrátil někdo znovu tyto peníze na důchodový účet? A oddělil někdo tento důchodový účet od státního rozpočtu tak, jak tomu bylo před listopadem?

Již téměř deset let je zpracován koncept důchodové reformy, která, jak se domnívám, je poměrně spravedlivá. Kde každý ví dopředu, kolik odvede peněz na svůj důchodový účet, a každý rok dostává informaci o jeho stavu. Koncept, který nevyvolává tření mezi generacemi, nezvyšuje důchodovou hranici atd. atd. Tento projekt důchodové reformy jsem kdysi nabídl ministryni Maláčové, která jeho část použila ve své koncepci, ale už ji nedotáhla do konce. Otevřeným dopisem jsem tehdy obeslal jak pana premiéra, tak i ministra práce a sociálních věcí, ale od pověřeného ministra žádná odpověď nepřišla. (Tyto materiály lze najít v archivu PL).

Jednou z chyb přístupu poslední vlády k valorizaci důchodu je procentuální navyšování, čímž se neustále zvětšuje rozdíl mezi vysokými a nízkými důchody. Zdůvodňuje se to tím, že ti, co mají důchody vyšší, více peněz odvedli do důchodového systému. Ano, to je pravda, ale proto také mají vyšší základní důchod. Valorizace by se měla provádět stejnou částkou pro všechny důchodce. Nezvyšovala by se diference mezi výší důchodů, a nevytvářel by se tak velký deficit na důchodovém účtu. Chleba by tak stál pro každého stejně, jako před valorizací.