Dle mého názoru by přijímání dětí na střední školy mělo probíhat bez nutnosti splnit přijímací zkoušky. Těmito zkouškami se totiž děti zbytečně stresují. A navíc, každé dítě se o své budoucnosti rozhoduje jinak v 14 či 15ti letech a jinak o tři až čtyři prožité roky později. Proto by maturita měla být povinná, pro každého absolventa střední školy i učebního oboru. Můj otec byl gymnaziální a vysokoškolský profesor lingvista a vždy říkával: „Když dávám špatnou známku žákovi či studentovi, vystavuji špatné ohodnocení umění své práce, schopnosti předávat vědomosti. Vždyť i medvěda lze naučit tancovat bez násilí“. Každý pedagog by měl dodržovat principu národního učitele J.A. Komenského škola hrou. I špatný maturant má lepší všeobecný rozhled než ten, kdo maturitu nemá. A na vysokou školu se dostane pouze ten, kdo udělá přijímací zkoušky. Často opakuji, že lidstvo má tři hendikepy – nacionální, náboženský a nenasytnost. Ve světě mnozí podléhají učením Koránu, Bible, Tóry apod. Ti, kteří mají maturitu víceméně vědí o tom, že vesmír je živý organismus a lidé se k němu a k přírodě obecně mají chovat velmi obezřetně jako k Bohu který nás sleduje, je v nás a my jsme v něm. I z historie lidstva víme, že např. zavedení povinné školní docházky v dobách Marie Terezie nebo Kateřiny Veliké v Rusku, celou tehdejší společnost pozvedlo na vyšší úroveň. Nebo šumarovci v Amazonii. V padesátých letech minulého století to byli lovci lebek a nyní z nich jsou (samozřejmě ne ze všech) úspěšní uživatelé výpočetní techniky. Tak o čem to vzdělání hovoří? Vážený pane ministře, pracujte na tom, aby národ byl co nejvíce vzdělaný, měl co nejširší všeobecný rozhled a zbytečně nestresujme děti všemožnými a zbytečnými přijímacími zkouškami (stresy s věkem způsobují různá neurologická a kardiologická onemocnění). Příčka vzdělanosti má být v 21. století na vyšší úrovni než ve století dvacátém, musí narůstat.