Jak říkal probuzený z nosstalgie ministr vnitra Chovanec: "Nesmíme na naše území vpustit nikoho, o němž bychom nevěděli, kdo je, co je a co chce u nás dělat..." Trošku mu cvaklo ve svěračích, aby nemusel také on řešit zmasakrovaných 84 lidí a dalších nejméně sto zraněných jako jeho francouzský kolega v Nice.
Hollande však jako on jen žvaní dokola pořád stejné řeči: Svoji svobodu si nenecháme vzít hnusnými teroristy, přitom není schopný udělat něco s tím, že už notně přes rok je Francie ve výjimečném stavu a teď v tomto duchu na Hollandův příkaz přibyly další tři měsíce. Jen aby to za dalšího půl roku, nedej bože, vlastně Alláhu, nebyly měsíce už čtyři a víc... Prosincové pařížské útoky ukázaly, že Francie si za těch téměř dvanáct měsíců od Charlie Hebdo nedokázala klást ty správné otázky. Tragická setrvačnost, s jakou francouzská vláda přijímá další a další policejně-státní opatření, nevede nikam, ani k jen prťatým dílčím úspěchům...
Kdy už konečně pochopíme, že žvásty o tom, že máme běžencům otevřít svá srdce, jsou jen populistické kecy Halíků, Hermanů a Piňosů, jimž se zalíbila plná koryta a naletí jim jen dobrosrdečný naivní bohoslovec Drápal, co se svojí Nadací Generace 21 přivezl do Česka partičku vykutálených iráckých křesťanů, jimž dal první poslední, za což se mu dostalo podrazu jak Brno; Iráčané totiž pelášili za svým zlatým teletem do Německa a nechali milého Drápala i jeho byznys na holičkách...
Kdy vám dojde, že už platí víc než kdykoli předtím, že neznáme dne ani hodiny. Včera Londýňané, předtím oběti z Madridu a Moskvy, dnes chudáci z Bruselu a Paříže či Nice nebo z Istanbulu, kde však snad armádní puč zajistí definitivně sekulární systém odluky církve od státu, tedy konec teokracie v čele s islámem. Kleště se ale zatím svírají, běženců je už ve světě přes 60 milionů a také my neznáme dne ani hodiny, než je pocítíme na vlastní kůži.
Co si tři miliony uprchlíků počnou v nastralém tureckém chaosu?
Bude otázka, co si tři miliony uprchlíků převážně ze Sýrie počnou v nastralém tureckém chaosu. Jedna paní z Německa, co má za manžela hodného muslima z Libanonu, mi říkala, že si s tím nemám dělat hlavu, jelikož jde jen o fakt, že Evropanky nechtějí mít děti, proto musí přijít plodné muslimky; porodnost Němek je kolem 1,3, když pro nevymření národa musí být minimálně dvě děti na rodinu...
A tak Angela nechává muslimky pracovat v ložnicích i za sebe, navíc už Němcům zase nemá kdo zametat chodníky a svážet odpad, když si původní gastarbeitři Turecka už též odvykli dělat podřadné práce, tak tleskají Merkelové i Erdoganovi, aby jim přihrál nějaké ty běženecké pohůnky. Moc jsme se v islámu babrali a hledali, na něm kde co, hlavně že chtějí vraždit bezvěrce, přitom je všeobecně známo, že od roku 1948 bylo v konfliktech zabito 11 milionů muslimů, přičemž 90% z nich bylo zabito jinými muslimy. Asi totiž nevíte, že největší nepřáteli muslimů nejsou bezvěrci, nýbrž muslimové, resp. šíité vraždí sunnity a obráceně, přitom obě tyto větve věří v Alláha, liší se jen svým vztahem k odkazu Proroka Muhammada. Ten po své smrti ne zcela jasně rozhodl, kdo bude jeho následovník.
Fanatismus ve třetím tisíciletí? Copak je k němu ještě nějaký opodstatněný důvod? V muslimském světě šíité tvrdí: Ať zhynou zrádní sunnité, co vyznávali následníka Abú Bukru, který ani nebyl z rodiny Muhammada, jen jeho horlivý příznivec. Na rozdíl od šíitského chalífa Alího ibn Abí Táliba, Muhammadova bratrance a manžela Prorokovy nejmilejší dcery Fatimy. Proto zase sunnité křičí na oplátku: Ať zhynou šíité...
Sebevražední atentátníci po celé planetě, co jen dělají, že islám ovládne svět, jsou jen jako záminka ke vzájemnému vyvražďování muslimů. Sunnita zabije šíita a naopak. Ve jménu jakého boha? Alláha, který je přece bohem všech muslimů bez rozdílu? Nebo snad některých víc a jiných míň nebo vůbec…? Ten bůh má ve většině případů totiž jméno ropa; atentáty muslimů na muslimy v saúdsko-arabské Mekce či Medině, nejsvětějších míst všech muslimů bez rozdílu, jsou toho důkazem.…
Věznice jsou semeništěm bojovníků islámského džihádu
Muslimové ve Francii tvoří 12 procent populace z 66,5 milionů obyvatel, ale dosahují až 75 procent všech vězňů ve francouzských věznicích z celkového počtu kriminálníků za mřížemi ve výši 67 tisíc. Na sto tisíc obyvatel připadá v zemi Galského kohouta přes sto vězňů... Přitom každý vrabec na střeše Elysejského paláce dávno cvrliká, že právě věznice jsou semeništěm bojovníků islámského džihádu, kteří se tam rodí z nenávisti ke svým věznitelům a vůbec vůči všem a všemu, co je přivedlo do bídy a svrabu... Pak vyjdou na svobodu, aby zrealizovali svůj vězeňský sen, jak se pomstít na komkoli...
A tak se nelze divit, že právě ve věznici Fleury-Mérogis potkal Chérif Kouachi, jeden ze sourozenců útočících v redakci Charlie Hebdo, Amedy Coulibalyho, střelce z košer obchodu v Porte de Vincennes na kraji Paříže. Coulibaly byl malijsko-francouzský muslim tmavé pleti. Přesně před rokem, mezi sedmým a devátým lednem zabil pět a zranil jedenáct lidí. Jeho věta „Je suis Amedy Coulibaly, je suis malien et musulman, je fais partie de l‘État islamique“ (Jsem Amedy Coulibaly, jsem Malijec a muslim, patřím k Islámskému státu) tak mrazivě předcházela heslu „Je suis Charlie“.
Ministr vnitra včera, když byl zmatený a nevěděl v ČT kudy kam, použil de facto vyjádření prezidenta Miloše Zemana, byť se svého času po odchodu od něho z Lán projevil jako práskač; zopakujme výše uvedená Chovancova slova, že musíme dnes vědět, kdo k nám přichází, proč, co je zač a co chce činit. Uprchlíci podle prezidenta musí respektovat pravidla této země. „Pokud se vám to nelíbí, běžte pryč,“ vyzval je v jednom ze svých rozhovorů z Lán. Doslova řekl: „První věta zní: Nikdo vás sem nezval. Druhá věta: Když už tady jste, tak musíte respektovat naše pravidla, stejně jako my respektujeme pravidla, když přijedeme do vaší země. Třetí věta: Když se vám to nelíbí, běžte pryč.“ Je opravdu islám jen trochu jiná cesta k Bohu, že by zkrátka zkratka? Slyšel jsem a šel do kolen, po přečtení textu Daniela Hermana i do mdlob…
Třeba Francouzi vytvoří po Česku další film o tom, co provedl řidič náklaďáku v Nice; mohl by se jmenovat: "Já, Mohamed Lahouaiej Bouhlel" a bude příběhem mladého muže, co 14. července 2016 v den výročí Dobytí Bastily nasedl do nákladního auta na kolonádě v Nice, aby kličkoval po silnici a zmasakroval tam co nejvíc státní svátek Francie slavících lidí. Svůj čin považoval za akt pomsty společnosti, která mu podle něj celý život ubližovala, stejně jako učinila česká vražedkyně, jež v roce 1973 spáchala stejný zločin na lidech čekajících na zastávce v Praze, kde jich zaměrným vjezdem náklaďákem do nich osm usmrtila: Film "Já, Olga Hepnarová" ji proslavil i přes čtyřicet roků po jejím trestu smrti oběšením....
Inu, islámský svět dál jede po svém; pro většinové islámské Turky bylo asi málo několik desítek zabitých při nedávných atentátech islámského státu v Istanbulu a jinde, proto přiichystali masakr pro své křesťansko-sekulární odpůrce, kterých přes sto zlikvidovali při zinscenování teatrálního pokusu o státní převrat... Větší prostě bere vše, avšak všeho dočasu...
Vyšlo na euserver.parlamentnilisty.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
