Jak říkal probuzený z nosstalgie ministr vnitra Chovanec: "Nesmíme na naše území vpustit nikoho, o němž bychom nevěděli, kdo je, co je a co chce u nás dělat..." Trošku mu cvaklo ve svěračích, aby nemusel také on řešit zmasakrovaných 84 lidí a dalších nejméně sto zraněných jako jeho francouzský kolega v Nice.

Hollande však jako on jen žvaní dokola pořád stejné řeči: Svoji svobodu si nenecháme vzít hnusnými teroristy, přitom není schopný udělat něco s tím, že už notně přes rok je Francie ve výjimečném stavu a teď v tomto duchu na Hollandův příkaz přibyly další tři měsíce. Jen aby to za dalšího půl roku, nedej bože, vlastně Alláhu, nebyly měsíce už čtyři a víc... Prosincové pařížské útoky ukázaly, že Francie si za těch téměř dvanáct měsíců od Charlie Hebdo nedokázala klást ty správné otázky. Tragická setrvačnost, s jakou francouzská vláda přijímá další a další policejně-státní opatření, nevede nikam, ani k jen prťatým dílčím úspěchům...

Kdy už konečně pochopíme, že žvásty o tom, že máme běžencům otevřít svá srdce, jsou jen populistické kecy Halíků, Hermanů a Piňosů, jimž se zalíbila plná koryta a naletí jim jen dobrosrdečný naivní bohoslovec Drápal, co se svojí Nadací Generace 21 přivezl do Česka partičku vykutálených iráckých křesťanů, jimž dal první poslední, za což se mu dostalo podrazu jak Brno; Iráčané totiž pelášili za svým zlatým teletem do Německa a nechali milého Drápala i jeho byznys na holičkách...

Kdy vám dojde, že už platí víc než kdykoli předtím, že neznáme dne ani hodiny. Včera Londýňané, předtím oběti z Madridu a Moskvy, dnes chudáci z Bruselu a Paříže či Nice nebo z Istanbulu, kde však snad armádní puč zajistí definitivně sekulární systém odluky církve od státu, tedy konec teokracie v čele s islámem. Kleště se ale zatím svírají, běženců je už ve světě přes 60 milionů a také my neznáme dne ani hodiny, než je pocítíme na vlastní kůži.

Co si tři miliony uprchlíků počnou v nastralém tureckém chaosu?

Bude otázka, co si tři miliony uprchlíků převážně ze Sýrie počnou v nastralém tureckém chaosu. Jedna paní z Německa, co má za manžela hodného muslima z Libanonu, mi říkala, že si s tím nemám dělat hlavu, jelikož jde jen o fakt, že Evropanky nechtějí mít děti, proto musí přijít plodné muslimky; porodnost Němek je kolem 1,3, když pro nevymření národa musí být minimálně dvě děti na rodinu...