Konkrétní požadavky, jejichž prosazováním se Unie bude v příštích několika letech zabývat, přitom vychází z diskusí samotných středoškoláků a konzultací s dalšími aktéry ve vzdělávání včetně Ministerstva školství. „Zastáváme názor, že vzdělávací proces by měl být primárně zaměřený na žáka a uzpůsobený jeho potřebám. Studenti by měli být vnímáni jako samostatně myslící bytosti, schopné převzít spoluodpovědnost za své vzdělávání. Proto chceme, aby studenti na středních školách mohli do větší míry rozhodovat nejen o obsahu svého vzdělávání, ale i o samotném chodu vzdělávací instituce“, říká Štěpán Kment, předseda České středoškolské unie. V pojetí vzdělávání, které ČSU prosazuje, hraje učitel ve vzdělávacím procesu spíše roli průvodce a mentora, nikoliv předávajícího vědomostí. Tento přístup staví na pedagogické teorii konstruktivismu, která klade důraz na aktivní roli žáka ve vzdělávacím procesu a vyzdvihuje proces vlastního konstruování poznatků.

„Dnes již naštěstí existuje mnoho učitelů, kteří podobný přístup ke vzdělávání razí. To velmi oceňujeme, neboť tak by podle nás mělo vypadat vzdělávání, které je relevantní přípravou pro život ve 21. století. Zároveň si ale uvědomujeme, že český školský systém má mnoho rezerv, proto jsme se rozhodli formulovat na základě zmíněných myšlenek devět požadavků na změnu“, vysvětluje Lenka Štěpánová, 1. místopředsedkyně České středoškolské unie.