Pro Řecko, které bylo loni pátým nejčastějším cílem návštěv českých občanů, je důležitý hlavně turismus. Na tamním HDP se podílí zhruba osminou. Loni nechali čeští turisté podle platební bilance ČNB v Řecku 2,3 mld. korun, zatímco řečtí turisté na svých cestách po Česku jen 0,9 mld. korun. I když je bilance služeb kvůli cestám českých turistů do Řecka více než miliardou ve schodku, tento deficit se může snižovat vlivem nově vnímaných rizik v souvislosti s pobytem v této zemi.
„Prozatím však současný ekonomický vývoj v Řecku významně neovlivňuje zájem českých turistů. Důvodů může být hned několik. Nejde jen o cestovatelské zvyklosti Čechů, ale třeba i o bezpečnostní situaci, do které se zatím negativně nepromítají problémy řecké ekonomiky,“ popisuje Iva Ritschelová, předsedkyně Českého statistického úřadu (ČSÚ). „Většina zájezdů směřuje na ostrovy v Egejském a Jónském moři, kde je situace o poznání klidnější než ve velkých městech na pevnině, jako jsou Athény či Soluň. Podle delegátů cestovních kanceláří na řadě míst jako turista v podstatě ani nepoznáte, že se v zemi něco děje. Řečtí podnikatelé si zkrátka nemohou dovolit pokles rozsahu a kvality nabízených služeb, protože jejich příjmy jsou na cestovním ruchu přímo závislé,“ upřesňuje Zdeněk Lejsek z oddělení statistiky cestovního ruchu ČSÚ.
Přímé i portfoliové investice jsou prakticky nulové
Podíl Řecka na českém zahraničním obchodě je dlouhodobě marginální. Vývoz do Řecka se dle aktuálních údajů ČSÚ za období leden až květen 2015 drží na necelých 3,3 mld. korun a dovoz mírně přesahuje 2,3 mld. korun, což je v obou případech pouze 0,25 % celkového objemu obchodu se zbožím mezi Českem a EU. „Takto nízká intenzita zbožových obchodů s Řeckem by v souhrnu neměla v případě nových řeckých potíží představovat pro exportéry v Česku větší problém. Platí to i pro dovozy z Řecka,“ doplnila Drahomíra Dubská z oddělení svodných analýz ČSÚ.
Přímé i portfoliové investice jsou – v tocích výnosů podle běžného účtu platební bilance – prakticky nulové. Portfoliové investice letos v prvním čtvrtletí přinesly Česku v čistém pouze 1,5 mil. korun, za rok 2014 pak 0,6 mil. korun. Znamená to mimo jiné, že české banky ve svých portfoliích řecké dluhopisy prakticky nemají. Více se dočtete v článku Drahomíry Dubské, jenž naleznete v aktuálním vydání časopisu ČSÚ Statistika&My.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV