Co se děje, se dít musí, míní Jan Kameníček

29.07.2015 18:25 | Zprávy

Jan Kameníček je znám jako autor rozhlasových her i prozaických knížek, v nichž vynalézavě obměňuje svou poetiku. Jak pravil jeden kritik, jednou směrem ke kompozičnímu experimentu, podruhé v duchu kafkovských podobenství o frustrovaném jedinci v neméně frustrovaném světě.

Co se děje, se dít musí, míní Jan Kameníček
Foto: Archiv JK.
Popisek: Jan Kameníček, spisovatel.

Jste autor řazený mezi pokračovatele Franze Kafky. Stýkal jste se s Ladislavem Fuksem a dalšími. Nakolik vás tyto vzory ovlivnili, a jak byste psal, kdybyste jejich knihy nečetl?

Samozřejmě, že mě takové přirovnání velice těší. V Německu se před lety konal seminář literárních vědců věnovaný Franzi Kafkovi. V přednášce dr. Františka Kautmana, vedle Bohumila Hrabala, Libuše Moníkové a Karla Pecky, jsem byl jmenovaný i já. Je to zavazující. A jak bych psal, kdybych jejich knihy nečetl... To je výborná otázka. Ať to nevypadá namyšleně, ale asi bych psal stejně, jako píšu. Ty prožitky máme hodně podobné. U Franze Kafky se to týká odcizení, které jsem v mládí prožíval a viděl všude kolem sebe, a Ladislav Fuks se zabývá vztahy v rodině. Jedno a druhé není totéž. Od Franze Kafky jsem se naučil, a to bych asi neuměl, kdybych ho dopodrobna nečetl, drobnokresbu. To, jak dokáže, jak říkám, „literární fotografii", jak zvládá popsat detailně okamžik. A Ladislav Fuks umí, díky tomu, že studoval psychologii, vzorně popsat psychologii postav. A protože jsem studoval hudbu, snažím se stavět větu jako melodii, jako by věta byla hudební fráze.

Nakolik je pro vás významný Franz Kafka, a nakolik je Vám významné i prostředí Kafkovy Prahy? A dovedete si představit, že byste nemohl vycházet z toho prostředí?

Kafka pro mě znamená mnoho. A Praha je pro mě velice významná, dá se říct, že jsem v životě nikdy jinde dlouho nežil. Ovšem Praha, kterou ještě pamatoval Franz Kafka, pochopitelně není. Starý Josefov se začal bourat, když bylo Kafkovi 23 let. Zatuchlé a nehygienické ghetto, kde Kafka vyrůstal, a o kterém napsal, jako vždy talmudský protimluv, že je to pro něho vězeňská cela a tudíž jeho pevnost, taková Praha přestala existovat.

V době jeho dospívání byla Praha součástí habsburské monarchie, vyskytovaly se tady různé národnosti, prolínaly se zde jazyky, politické a společenské směry. Ovšem Kafka vnímal moc dobře, jaké v Praze nastává společenské napětí. Proto také později napsal, že by bylo asi nejlepší vtěsnat všechny Židy do šuplíku a tam je nechat udusit. Což si později někteří teoretikové vykládali jako geniální předtuchu nacistických koncentračních táborů. Mimochodem je až roztomilé, jak každé Kafkovo téma má velmi prozaický důvod.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Eva Decroix, Ph.D., MBA byl položen dotaz

Proč přijímat něco, co je k ničemu?

Pokud vím, i vy jste jste pak byli proti migračnímu paktu, i když za připojením k němu paradoxně stojíte také vy. I teď tvrdíte, že je nutné ho změnit a vylepšit. Proč by to nemělo jít potom, co ho odmítneme? Nebo v EU to tak funguje, že když něco odmítnete, máte smůlu a můžete jen šoupat nohama?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Neboj se být slušný, píše Alena Vitásková ve své nové knize. Ale chce to odvahu

16:40 Neboj se být slušný, píše Alena Vitásková ve své nové knize. Ale chce to odvahu

Alena Vitásková se rozhodla intenzivně věnovat psaní. Nyní představuje svou knihu, ve které defilují…