Daniel Raus: Mariánský sloup a zcela jiná řeka

02.06.2012 12:42

V posledních dnech se opět rozvířila debata o obnovení mariánského sloupu na pražském Staroměstském náměstí.

Daniel Raus: Mariánský sloup a zcela jiná řeka
Foto: Hans Štembera
Popisek: Pražský hrad

Uvažuje o tom pražský magistrát. Sloup má ale svoje příznivce i odpůrce. A je jedním ze důkazů, jak rozporuplné postoje máme k našim vlastním dějinám.

Nelze vstoupit dvakrát do stejné řeky. Tuto moudrost zapsal kdysi jistý Herakleitos z Efezu, a od těch dob je pošetilý každý, kdo něco podobného zkusí. Řeka se totiž neustále mění, ačkoliv vypadá stejně. A podobné je to s lidskými dějinami. Je tedy otázka, zda pokusem o vstup do téže řeky není snaha postavit repliku mariánského sloupu na pražském Staroměstském náměstí.

Zopakujme stručná fakta. Původní sloup pocházel z roku 1650 a byl vyjádřením vděčnosti zbožných Pražanů za ochranu před útokem Švédů na sklonku třicetileté války. Tu ukončil Vestfálský mír, který měl posílit náboženskou svobodu, ale pro české exulanty byl paradoxně obrovským zklamáním. Zabouchl jim dveře k návratu domů. Jan Amos Komenský tehdy sepsal uplakaný Kšaft umírající matky Jednoty bratrské.
Stržení a zničení mariánského sloupu na Staroměstském nám. v Praze, jakožto symbolu habsburské a katolické nadvlády (3. listopadu 1918) - Foto:  volné dílo, Wikimedia Commons

Stržení a zničení mariánského sloupu na Staroměstském nám. v Praze, jakožto symbolu habsburské a katolické nadvlády (3. listopadu 1918)Foto:  volné dílo, Wikimedia Commons

V zemích koruny české začalo dlouhé období protireformace, jež bylo potom sice interpretováno tendenčně, k náboženské svobodě mělo ale docela daleko. Chudák sloup za nic nemohl, přesto měl paradoxní osud. V očích mnoha Čechů se stal symbolem poroby. Když se tedy v roce 1918 zrodilo svobodné Československo, vyrazili hrdinsky proti němu a strhli ho.

Potom přišli nacisté a komunisté a svobodná debata o sloupu se rozjela až v 90. letech minulého století. Ukázala, jak málo jsme se vyrovnali s traumaty historie a jak hodně se promítají staré křivdy do naší současnosti. Sloup má příznivce, kteří nelenili a nechali ho znovu vytesat, ale taky odpůrce, kteří by ho nejspíš nechali znovu strhnout.

Postavit na Staroměstském náměstí repliku je přitom stejné, jako pokoušet se o přesnou podobu zbourané části nedaleké radnice s orlojem a apoštoly. Vyšší cestou je v obou případech prostě akceptovat, že dějiny šly dál. Pokusit se o novou dostavbu, stejně jako o nový sloup, který by se stal symbolem smíření, otevřenosti a hledání vlastních kořenů, jež Evropa tolik potřebuje.

Žádá si to ale samozřejmě nové umělecké ztvárnění, jež by kromě minulosti reflektovalo i současnost. A samozřejmě taky odvahu vstoupit do zcela jiné řeky. 

Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pavel Foltán: Další sociální hřích ministra Jurečky?

16:07 Pavel Foltán: Další sociální hřích ministra Jurečky?

Jak víceméně poněkud nezajímavě stručně sdělila některá média, v úterý 16. dubna Ministerstvo práce …