Tradice byla poprvé zaznamenána roku 1296, podle všeho byla ale ještě starší. Zrušil ji Napoleon, když o pět set let později přibyl do Benátek se svými vojáky. Obával se údajně výtržností, tak zatrhnul nejenom průvod masek, ale i republiku. Dnes je z benátského karnevalu turistická atrakce, kolem masek se dělá velká věda, do města gondol vyrážejí milióny lidí.

Za povšimnutí stojí nicméně princip masky. Když si ji člověk nasadí, stává se jakoby někým jiným. Koná-li nějakou nemravnost, není za ni zodpovědný vlastně on, ale jeho maska. Skrytá identita rozvazuje ruce k činům jinak nemyslitelným. Což může být velká legrace, na kterou se občan benátské republiky po celý rok těší. Jen se ta legrace nesmí vymknout z ruky, že.

V přeneseném smyslu máme dnes princip masky všude kolem. Tedy, ve chvíli, kdy se vydáme nikoliv do potemnělých uliček benátských, ale na internet. Je až neuvěřitelné, jak lehko se tam masky nasazují, jak lehko se tvoří a jak přesvědčivé jsou. Děje se tím pádem na internetu nejedna mravní špatnost, zrovna jako v oné benátské republice. Ale co je podstatné, na rozdíl od karnevalu se internet nezapíná jenom jednou do roka.