České sdělovací prostředky, potažmo mainstreamoví komentátoři, poněkud překotně, někdy až hystericky reagovali na Drulákovo kritické zhodnocení Havlova pojetí lidských práv, jež české diplomacii dominuje celé čtvrtstoletí a díky němuž je podle bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga Česká republika známa ve světě.

Tato představa se ovšem zdá být lichá, neboť Česká republika ani Václav Havel nejsou v zahraničí, především mimo euroamerickou civilizaci, příliš známí. Je to částečně dáno i naší jednostrannou zahraniční politikou, jež je až příliš svázána se zahraniční politikou Spojených států.

Nicméně tato skutečnost je téměř neviditelná, což je dáno mimo jiné tím, že jsme malá, nepříliš významná země, která je na rozdíl třeba od Velké Británie ztracená uprostřed Europy.

Podle mínění četných kritiků prvního náměstka ministra zahraničí jde o znesvěcení odkazu Václava Havla, „plivání na Havlův odkaz“ (Jan Macháček) či přímo „škodlivou změnu v české zahraniční politice“ (Daniel Anýž).

Samotný Drulák si údajně přeje „smetení systému a odstranění jeho představitelů“ (Viliam Buchert) atd. atd.