Jednak, v ruské společnosti existuje latentní čečenská fobie, podobně jako kyrgyzská, azerská, estonská atd. Jednak se ví, že právě Čečenci nemají daleko k terorismu, radikálnímu islamismu a krevní mstě.
Z tohoto pohledu je tedy zatčení skupinky pravděpodobných kavkazských pachatelů v čele se Zaurem Dadajevem logické, navzdory všem nelogičnostem a okolnostem jejich zatčení.
Dadajev na den vraždy, 27. února, nemá ani alibi. Byl na dovolené před odchodem ze služeb čečenských bezpečnostních služeb. Jako zástupce velitele oddílu „Sever“ umí střílet. Jeho motiv ovšem zůstává nejasný.
Vyšetřovatelé si s tím ale těžkou hlavu nedělali, protože se Dadajev přiznal. Ruská média také začala rozvíjet téma cti a pomsty za zradu národních, tedy ruských zájmů, které se měl Němcov dopustit tím, že kritizoval ruskou intervenci v Ukrajině.
To se může hodit i jako memento ostatním kritikům, aby drželi raději jazyk za zuby. Zastrašování smrtí není novou politickou technologií, nové je to, že pokud Kreml vraždu neobjednal, pak uvažuje o jejím využití. Ne, že by efekt Chodorkovskij už vyprchal, ale působí úspěšně jen v businessu, opoziční politici jsou na něj imunní.
Hladký průběh vyšetřování vraždy Borise Němcova narušila ovšem jedna nevinná návštěva dvou občansko-právních aktivistů z Výboru společenského dohledu v obávané věznici Lefortovo.
Dadajev si jim totiž stěžoval na mučení, kterým si jeho přiznání vyšetřovatelé vynutili a ukázal jim stopy po takovém zacházení. Oba aktivisté se s nově nabytými informace svěřili tisku. To, co mělo být demonstrací otevřenosti při vyšetřování, se rázem stalo hrozbou pro celou vyšetřovací konstrukci.
Dost bylo liberalismu prezidentské administrativy (!), usoudil mocný vyšetřovací výbor (SKR) a začal jednat podle svého vzorce. SKR se na svých stránkách ve středu veřejně začala rozepisovat o tom, zda se politik Andrej Babuškin a novinářka Moskevského komsomolce (MK) Jeva Měrkačëvová nedopustili trestného činu maření vyšetřování.
První člen komise už byl u výslechu a následně vzat pod svědeckou přísahu, která mu zakazuje dál šířit, co se od Dadajeva v Lefortovu dozvěděl.
Měrkačëvovou navštívilo v noci na dnešek policejní komando, které se pokusilo „vysvětlit“ novinářce bulvárního a v krimi zprávách nezávislého MK, jak má správně psát o případu.
Kolem případu Borise Němcova, pokud takto odosobníme lidsky i společensky tragický příběh, se začínají vynořovat i další zajímavé indicie, které ho posouvají do oné známé mlhoviny, kterou jsou obestřeny všechny politické vraždy postsovětské reality.
Na prvním místě je třeba připomenout udivující časovou shodu se státním vyznamenáním čečenského prezidenta, které dostal od prezidenta Putina, při příležitosti Mezinárodního dne žen (MDŽ).
Ramzan Kadyrov je nekritickým obdivovatelem ruského prezidenta. Zvlášť podivně zní jeho slova o tom, že pro Putina mu není zatěžko splnit jakýkoliv úkol. A jít za velkého vůdce na smrt je úkolem z nejlehčích.
„Putin je mým idolem, chtěl bych, aby byl prezidentem do smrti. Ti, kdo kritizují Putina, nejsou lidé a jsou mými osobními nepřáteli. Dokud mě Putin podporuje, mohu všechno. Allah Akbar!“, konec citátu.
Druhou indicií z oblasti mlhoviny, je tvrzení nezávislé Nové Gazety, že skutečným pachatelem jen mjr. Ruslan Geremejev. Synovec jak stejnojmenného čečenského senátora a generála, tak poslance Alimchanova. Oba mají vazbu na Kadyrova, druhý jmenovaný je jeho bratrancem a dnes čtyřicetiletý prezident ho svého času označil za svého korunního prince.
To dohromady: tedy oddanost Putinovi a touha mstít se jeho kritikům, dává možnou vyšetřovací verzi smrti Borise Němcova. Kterou si stěží objednal Kreml. Na které se ale rozhodl kultivovat svou bující společenskou manipulaci.
Kam až může Putinismus zbavený ropného luxusu a mezinárodního, tedy západního uznání zmutovat? To je otázka, kterou možná řeší sám Kreml na avizovaných tajných jednáních Putina.
Jimi alespoň mluvčí prezidenta vysvětluje, proč se hlava státu už týden neobjevila na veřejnosti a proč televize hrají dokola týden staré záběry jedné prezidentské audience.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Český rozhlas
