Podle oficiálních statistik v nepokojích na jihovýchodě Ukrajině zahynulo už přes 400 lidí. Putin tedy teď nařídil svým senátorům, ať zase zruší jeho právo poslat oficiálně Ruskou armádu na Ukrajinu. Její nový prezident Petro Porošenko to diplomaticky uvítal.

Realističtější je ale pohled politologa Leonida Radzichovského, který mluví o sázce Kremlu na hybridní válku. Mimořádně nebezpečnou formou ozbrojeného konfliktu, který nemá žádnou frontu, ani linii. Putinova strategie se pak podobá Papinovu hrnci. Tlak uvnitř kotle jednoduše stoupá zesílením plamene hořáku, resp. zvýšením dodávek zbraní separatistům.

Rusko ale tvrdí, že s nimi nemá nic společného. I kdyby to byla pravda, zůstává tu mezinárodně právní odpovědnost Moskvy za bezpečnost Ukrajiny. Anexe Krymu a otevřená podpora pochybných vůdců poloostrova přidává ještě morální odpovědnost za počínání neméně pochybných autorit samozvaných Lidových republik Luhanska a Doněcka. Stejně pochybný je i jejich negociační potenciál.

Stačilo pár hodin a slib vůdce Doněcké lidové republiky Alexandra Borodaje, že přistoupí na příměří prezidenta Porošenka, naplnila jeho guerilla sestřelením vrtulníku vládních sil. A o 24 hodin později už Borodaj mluví úplně jinak: „Příměří nemělo odpočátku žádný smysl.“ Bylo pastí, do které se pokusil Kyjev, za účasti OBSE a tří exprezidentů Ukrajiny, povstalce vlákat.