Pokud kooperace okamžitě nenaskočí, použijí politický, finanční a ekonomický nátlak. A pokud se zamýšlený efekt nedostaví ani poté, zkusí změnu režimu prostřednictvím barevné revoluce nebo vojenského puče, nebo organizují a financují povstání, které ve vzdorovité zemi vede k teroristickým útokům a občanské válce. A když to nefunguje ani pak, probombardují onu zemi zpět do doby kamenné. Právě tak to chodilo v 90. letech a dekádě následující, ale poté se zjevila nová dynamika.

Na počátku se soustředila na Rusko, ale od té doby se tento fenomén rozšířil po celém světě a má našlápnuto pohltit i samotné Spojené státy. Funguje nějak takto: USA se rozhodnou, co chtějí, aby Rusko udělalo, sdělí mu svá přání a očekávají jejich automatické splnění. A Rusko řekne „Nět“. Spojené státy pak podniknou všechny výše zmíněné kroky až na to bombardování, protože v něm ho odstrašuje ruský jaderný arzenál. Odpověď zůstává „Nět“. Člověk by si mohl představit, že se v mocenských strukturách USA najde někdo chytrý, který by se postavil a řekl: „Na základě existujících důkazů diktování našich podmínek Rusku nefunguje; pojďme s Ruskem jednat v dobré víře a jako se sobě rovným.“ A všichni kolem by se plácli do čela a zvolali by „Páni! To je vynikající nápad! Jak to, že nás to ještě nenapadlo?“ Ve skutečnosti ale takový člověk dostane obratem padáka, protože o americké globální hegemonii, víte, se nevyjednává. A tak místo toho Američané zazmatkují, přeskupí se a zkusí to staré zaběhané znovu, přičemž vytvářejí opravdu legrační divadlo. 

Obzvlášť legrační byla ta tahanice kolem Edwarda Snowdena. USA požadovaly jeho vydání. Rusové řekli „Nět, naše ústava nám to nedovoluje.“ A tak se ze Západu ozvaly ještě legračnější hlasy, které požadovaly, aby si tedy Rusové ústavu změnili. Odpověď, která nevyžaduje překlad, zněla: „Cha cha cha!“ Mnohem méně úsměvná je slepá ulička kolem Sýrie: Američané neustále požadovali, aby Rusové přistoupili na jejich plán svrhnout Bašára Asada. A neměnná ruská odpověď zněla: „Nět, o svém vedení si rozhodnou sami Syřané, ne Rusko a ne USA.“ Pokaždé, když to Američané zaslechli, tak se podrbali na hlavě… a zkusili to znovu.